V chebské galerii představili Zlatou bránu, kněze na scestí a ryby s lidskými rty

7. říjen 2021 12:25
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kryštof Strejc u svého autoportrétu v chebské Galerii výtvarného umění, kde má výstavu Ryba a pes

Návštěvníci chebské Galerie výtvarného umění tam mohou v současné době vidět hned tři aktuální výstavy. Přibližují sochařské a grafické dílo Miloslava Hejného, práce Kryštofa Strejce a poselství obrazu Vojtěcha Bartoňka.

Ve Velké galerii si mohou udělat návštěvníci přehled o tvorbě Miloslava Hejného. „Retrospektivní výstava znovu po více než padesáti letech komplexně představuje autorovo sochařské a grafické dílo. Podobně jako řada umělců jeho generace dospěl k vrcholu v 60. letech, kdy byl také výrazně veřejně činný, zatímco 70. a 80. léta znamenala únik do soukromí a koncentraci na umělecké realizace v architektuře,“ připomíná web galerie.

K výrazným sochařským počinům Hejného patří například jeho Zlatá brána a pomník horolezecké výpravě na Huascarán v Peru, oběti lavinového neštěstí, vztyčený po roce 1970. „Z osobně motivovaného zadání a nezávislého financování vzešel vápencový kolos vsazený do zeleného svahu, s barokně zbrázděným povrchem, pojící v sobě motivy ptačího letu a pádu laviny,“ uvedl kurátor Kryštof Hejný.

Kryštof Strejc zavede návštěvníky do světa bajek

Do světa bajek zavede návštěvníky v Malé galerii Kryštof Strejc, čerstvý absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Vystavené práce shrnul pod názvem Ryba a pes. „Název připomíná bajku. Ke zvířatům v obrazech přistupuju také jako k lidem,“ poznamenal Kryštof Strejc.

Kurátor Radek Wohlmuth upozornil na detaily, které to dokumentují. „Němé ryby mají lidské rty, psi jsou oblečení a nosí boty,“ konstatoval. V Malé galerii je i celá řada Strejcových autoportrétů.

Opus Magnum přibližuje osud obrazu Vojtěcha Bartoňka

Panel Opus Magnum přibližuje osud téměř zapomenutého obrazu Vojtěcha Bartoňka Na scestí. „Bartoňkem signovaná olejomalba z roku 1887 s námětem mnicha a dívky před kaplí byla odbornému i širšímu publiku donedávna neznámá. Objevila se na veřejnosti po dlouhé době od svého vzniku až díky prodeji na aukčním trhu a nyní je v rukou soukromého sběratele,“ uvedl kurátor Petr Šámal.

„Vyobrazení vztahu duchovní osoby s mladou ženou, ať už touto osobou byl mnich, kněz či církevní hodnostář, mělo ve výtvarném umění vždy kontroverzní až provokativní charakter, zároveň však hlubokou tradici. Ve starším umění šlo především o ryze mravoučný námět, který byl součástí symboliky hlavních hříchů nebo se kriticky vyjadřoval k morálnímu úpadku duchovenstva,“ dodal Šámal.

autor: Josef Šorfa
Spustit audio