Úplně nejlepší pivo je to, co vypijete v pivovaru. Pak už se jen kazí, tvrdí emeritní sládek Berka

6. leden 2019
Pivo (ilustrační foto)

Stejně jako se chléb nikdy nepřejí, tak se pivo nikdy nepřepije. Alespoň to tvrdí emeritní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka.

Plzeňští pivovarští bednáři se mohou ucházet o zápis do UNESCO

Parta pivovarských bednářů z Plzně rozhoupává půltunový dubový pivní sud.

Ministr kultury Antonín Staněk schválil zapsání bednářského řemesla v Prazdroji na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

„Úplně nejlepší pivo je to, co vypijete ve sklepě pivovaru. Pak se už jen kazí. Naší rolí je všechny ty, kteří jsou v řetězci od pivovaru až ke sklenici oroseného moku, naučit, aby ho poničili co nejméně. Ale když to ten výčepní opravdu umí a vykouzlí vám ve sklenici tu krásnou pěnu, tak je to opravdová radost,“ přiznává sládek Berka.     

Jak poznáte restauraci nebo pivnici, kde mají pivo „rádi“? „Je to radost, když přijdete do čistě restaurace a výčepní se na vás usmívá už od pultu. Když pak od vás dostane pokyn, tak ho s láskou načepuje do mokré, krásně vychlazené čisté sklenice, ze které odkapávají poslední kapičky. To pivo se pak v ní jen zlatavě zaleskne… A pak dostane i tu sněhobílou pěnu. To je krása a tak vypadá i pravá česká pivní kultura v zemi,“ rozplývá se.

Jsme světoví pivní experti

Na naše „štamgasty“ je hrdý, protože by prý sám podepsal zjištění statistiků, podle kterých je až 90 % českých mužů přesvědčeno, že pivu rozumí a že vždy pozná to „dobré od nějaké břečky…“

„Jsme světoví experti a tempo znalostí o pivovarnictví (a pivu vůbec) se rychle zlepšuje i jinde… Naše země ale rozhodně patří do Top 5 nejvyspělejších pivních kultur. I některé velké země za mořem se od nás mohou ještě dost učit.“

Má barvu čaje, žádnou pěnu a chutná po jalovci a banánu. Finské pivo sahti vařili už Vikingové

Sahti se českým ležákům příliš nepodobá chutí ani vzhledem

Ve Finsku patří k tradičním ingrediencím při vaření piva jalovec. Kromě něj se do něj přidává také žito, oves, pekařské droždí a někdy i starý chléb. Tradiční finské pivo sahti má kořeny už ve vikinských dobách a v minulosti ho vařily hlavně ženy. Spolu s pivním sommeliérem ho v zemi tisíce jezer ochutnal i zpravodaj Filip Nerad.

Třeba proč pivo musí mít pěnu. „Správné pivo má mít pěnu, která mok chrání před chuťovými změnami… Nebo že se pivo nesmí čepovat do suché sklenice, protože jinak vám pěna přilne ke sklu. Pak taky ani nezjistíte, nakolikrát host pivo vypil… Pěna je prostě pivovarská benátská krajka,“ tvrdí Berka.

Co je pak pro sládka ta „největší rána“? Je to stav, kdy se neurodí dost kvalitního chmele? Nebo nedostatek vody? „Jsem v pivovaru v Plzni už 38 let a za tu dobu se nic podobného nestalo. Taková doba zatím nenastala, že by nebylo dost surovin, nebo že by nikdo nechtěl pít. Je ale pravdou, že v době světových válek se výroba omezovala, protože docházely suroviny, ale za celých 176 let, co jsme tady na světovém pivním trhu, jsme nikdy vařit úplně nepřestali,“ tvrdí vrchní emeritní sládek Václav Berka. Nedostatek vody v krajině pak ale bere hodně vážně.

„Jak ubývá voda, tak mě trochu mrazí, ale my naštěstí máme 100metrové vrty s vodou. Ale věřím, že to dobře dopadne. A do budoucna? No, musíme s vodou šetřit,“ dodává Václav Berka.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Naděždy Hávové s Václavem Berkou.