Ukázku krásné lidové architektury najdete v Chanovicích

Socha Josefa, patrona tesařů a lidí, kteří pracují se dřevem|foto:Kateřina Dobrovolná,Český rozhlas

„Záměr vybudovat tento skanzen v Pošumaví, na Šumavě a zachraňovat tradiční architekturu vznikl již koncem 19. století. Tehdy v Praze probíhala výstava Království českého a část expozice se tam věnovala záchraně lidové kultury,“ uvedl starosta Chanovic Petr Klásek. Tehdejší pracovníky klatovského muzea nápad zaujal, ale než se našlo vhodné místo pro zbudování skanzenu, uběhlo téměř 100 let. „Přišla první světová válka, vznik republiky, krize 30. let, protektorát, 50. léta, a k tomuto záměru se pracovníci muzea vrátili až po roce 1990, kdy pan ředitel Luboš Smolík navázal na snahu svých předchůdců,“ řekl starosta. V terénu tak mohly být zachráněny první objekty a přeneseny do Chanovic, tehdy, jak se říká, na zelenou louku.

A jak v praxi probíhá taková záchrana? „Jedná se opravdu o záchranu, není to o tom, že by byly vytipovávány a vyzobávány zajímavé objekty z Plzeňského kraje. Do Chanovic jsou přenášeny objekty, které by zanikly na svém původním místě. Jako příklad můžeme uvést roubený domek z Čachrova na Šumavě, kdy když se tam rozšiřovala silnice, měl roubenku buldozer srovnat se zemí. Takže pracovníci muzea objekt zdokumentovali, popsali, byl rozebrán, převezen do Chanovic a některé prvky byly vyrobeny nově, protože na něčem přece jen zub času udělal nevratnou devastaci,“ popsal starosta obce.

8 fotografií

Dřevo staré půl tisíciletí

Ve skanzenu se v současnosti nachází 25 větších převážně roubených objektů, přičemž je zde ještě zhruba 10 objektů menších, a to například smírčí kříže. „Jsou zde obytné chalupy stodoly, kolny, špýchárky a každý z nich je svým způsobem zajímavostí. Zrovna tady stojíme u objektu z Měčína, kde dřevo kácené na tento objekt, je podle dendrochronologických průzkumů prokazatelně z období kolem roku 1560. Takže půl tisíciletí, když je to dřevo ochráněné tak, aby na něj nepršelo, aby nešla vlhkost od země, tak dokáže přežít i takovéto dlouhé období,“ uvedl Klásek.

Na práci ve skanzenu se nepodílejí jen pracovníci muzea: „Hodně těch objektů pomáhají stavět dobrovolníci. Je to mnohdy práce o víkendech, je to o velkém nadšení. Spoustu mladých lidí se naučí dělat tradičními postupy, naučí se zdít z kamene, z klasických cihel, pracovat se dřevem,“ řekl starosta obce. Se dřevem je spojena také socha, která se tyčí na začátku chanovického skanzenu: „Jedná se o sochu Josefa, patrona tesařů a lidí, kteří pracují se dřevem. A jelikož tady na Chanovicku je velká tradice tesařské práce, tak je to nejen patron skanzenu, ale i patron Chanovic,“ zakončil povídání o skanzenu Petr Klásek.