Tu+kino. První romský filmový festival v ČR

15. říjen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Tu+kino. První romský filmový festival v ČR | Foto: Tu+kino festival

Tu+kino. První romský filmový festival v ČR

Česko se dočkalo prvního, ryze romského filmového festivalu. Vedle promítání projekcí otevřel prostřednictví debat a přednášek také neprobíraná kinematografická témata. Příkladem je problematika obsazování romských herců do filmových a seriálových rolí.

„Trpící, komické figurky a pak ti, kteří potřebují zachránit,” popisuje jeden z pořadatelů Tu+kino festivalu Robert Poupátko tři typy rolí, do kterých bývají romští herci ve snímcích škatulkováni. Na trhu by uvítal větší počet příležitostí. 

„Filmový průmysl je hodně o tom, koho znáte a to je myslím základní bariéra. Filmový průmysl není tak otevřený, jak by mohl být nebo jak to třeba vidíme na Západě. Není moc otevřený novým nápadům, hodně stagnuje i co se týče žánru. I kdybych měl třeba zájem vidět komedii například o romské jeptišce, u většího producenta nebo televize bych s takovým námětem neuspěl.”

Otevření průmyslu by přitom mohlo přinést pro diváky neotřelé formáty.

„Romského diváka by bavila romantická komedie z romského prostředí, něco ze současnosti a něco s hudbou. Vlastně až bollywoodský styl. Můžeme to nazvat Roma futurismem. Kdyby Romové dostali příležitost hned od začátku, věřím, že by romský film vypadal hodně podobně tomu co vidíme v moderní Indii.”

Cesta k prosazování romského filmového průmyslu vede podle Roberta Poupátka cestou komunitní soudržnosti.

„Náš hlas bude silnější a bude víc slyšet, pokud se spojíme. Ono je to podobné situaci třeba v Americe s afroamerickými tvůrci, kteří svůj hlas hledali velmi dlouho. Tlak na to dostat Afroameričany do mainstreamu byl patrný ještě v 90. letech. Vzniklé filmy hodně pomohly i politickému hnutí. Myslím si, že my potřebujeme to samé. Potřebujeme, aby jsme dali hlasy dohromady a ozvali se. Řekli, že takhle to nechceme dělat, nechceme být takhle zobrazováni. Chceme něco jiného. V tom by byla naše síla.” 

I Romové chtějí být vidět

A nejen to je důvod, proč má samostatný festival romského filmu smysl.

„Chtěli jsme ukázat, že Romové jsou také diváci, že i oni chodí do kina, také se dívají na televizi, také platí poplatky. A chtějí se vidět! Když šli do kin Bastardi, tak se spousta mladých Romů ve filmu shlédlo, protože se vlastně neměli shlédnout v čemkoliv jiném.  U nás chybí to, co se momentálně děje ve Spojených státech - tam můžete mít seriál z muslimské, vietnamské nebo indické komunity, a mladí lidé a diváci obecně se mají šanci vidět.”

Narazit na romskou tvorbu jen tak ale není jednoduché. Nedostává totiž dostatečný prostor. 

„Romskou tvorbu lze sledovat hlavně na festivalech, například na berlínském International Festival of Romani Film AKE DIKHEA, který probíhá na konci října. Úspěšní romští tvůrci samozřejmě figurují hlavně v oblastech, kde je hodně Romů - v Rumunsku, v Maďarsku. Tito tvůrci tvoří většinou krátké filmy, nezávislé filmy. Bohužel. Tím, že jsou Romové často segregovaní ze vzdělání, jen málo tvůrců se dostane do profesionálního prostředí.”