Troky a pučtok jsou pro starší. Mladí mají pro hloupost jiná přirovnání
Řekneme-li o někom, že je hloupý jako troky, k čemu vlastně tu hloupost přirovnáváme?
Slovo troky má v češtině víc významů. Užívá se v mluveném jazyce, hlavně v obecné češtině nebo v dialektu a také v profesní mluvě. Do češtiny se dostalo jako přejímka z němčiny a označují se jím jednak necky, jednak vantroky. V připomínaném frazému žije ve významu necky a celý frazém je generačně zakotvený, setkáme se s ní především v mluvě starší generace.
Vantroky jsou dřevěný žlab na vodu. Ve mlýně vedly vantroky vodu k mlýnskému kolu, užívaly se také v hamrech. Ve starších frazémech byla hloupost často přirovnávána k neživému předmětu, často k něčemu dřevěnému. Můžeme slyšet také hloupý jako vantroky nebo hloupý jako štoudev, původně dřevěná nádoba na vodu nebo hloupý jako poleno.
Spíše starší generace
Na užívání frazému působí vždy řada faktorů. V tomto případě jedním z nich je fakt, že se v něm vyskytuje germanismus. Další faktor představuje vznik a konkurence mnoha jiných frazémů se stejným významem. Říkávalo se třeba je hloupý jako pučtok – mimochodem je tady opět přirovnání ke dřevu, k čisticí holi pro dělo. Mladí dnes užívají je hloupej jako houpací kůň, jako chleba nebo jako malovaný sáně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.