Tohle čtení není pro mladé. Kdo píše, vydává a kupuje časopisy v Česku?
Jaké časopisy u nás vycházejí? Proč je v Česku tolik hudebních titulů? A jak fungují v online době tištěné fanziny? V ArtCafé debatovali Lucie Vaníčková, Miloš Hroch a Pavel Zelinka.
Lucie Vaníčková z MarektingSalesMedia každoročně připravuje souhrn stavu časopisů na tuzemském trhu. Letošní článek vystihla titulem Tohle čtení není pro mladé, kromě letošní novinky About se pro mladé čtenáře žádný nový časopis neobjevil. “Problematickou skupinou jsou také muži, i pro ně chybí tituly. Logicky z toho vyplývá, že hlavním tahounem na časopisecké scéně jsou ženy,” doplňuje. Všechny časopisy se ale potýkají s klesajícím nákladem a výpadek příjmu z prodejů dohánějí prodejem online reklamy. Proto také často vycházejí zároveň v tištěné podobě i v online verzi.
Fanziny tmelí subkultury
Čtěte takéFanziny se nedělají pro peníze. Jejich příběh ukazuje kniha Křičím: „To jsem já.“
Takové problémy nemusí trápit fanziny, nekomerční, neprofesionální časopisy bez ISBN kódu, které vytvářejí, produkují a distribuují sami jejich autoři. Na fanziny se zaměřil hudební publicista a moderátor stanice Wave Miloš Hroch ve své diplomové práci a také v knize Křičím: "To jsem já!". V případě hudebních fanzinů pozastavuje zejména nad tím, proč v digitální době, kdy si je možné okamžitě přehrát jakoukoli hudební ukázku, mají lidé potřebu psát a tisknout fanziny. “Fanziny se samozřejmě proměňují a obsahově musely zareagovat na příchod internetu. V recenzích se už nevěnují podrobné analýze skladeb, které si může každý přehrát sám, ale spíš zachycují emocí z koncertů či života kapel,”dodává Miloš Hroch.
Méně titulů, vyšší kvalita a snazší fungování
Čtěte takéKomplex o NME: Řekni mi, který hudební časopis čteš, a já ti povím, kdy zemře
Pavel Zelinka, hudební dramaturg ArtCafé, se zase podivuje nad neskutečným množstvím tuzemských hudebních časopisů, které je podle něj neúměrné k velikosti místní hudební scény. Oproti tomu na Slovensku například dodnes nevznikl jediný hudební časopis. Přehršel titulů způsobil, že redaktorů, kteří by se živili jen hudební publicistikou, je v Čechách velmi málo. “Českému prostředí by prospělo, kdyby hudebních časopisů bylo míň a netrhaly si navzájem čtenáře, respektive zisky z prodejů. Pak by nahoru šla i jejich kvalita,” míní Pavel Zelinka. Podle něj se dnes všechny redakce pohybují na hraně fungování a musí pořádat řadu dalších aktivit, aby přežily.
Celé ArtCafé včetně pozvánky na výstavu od kolegů z Radia Wave a hudby podle výběru Pavla Zelinky si můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
