Tereza Zavadilová: Proč jede Si Ťin-pching do Evropy
Svět prožil uplynulé desítky let ve znamení globalizace. Ta by neproběhla bez Číny. Čína v ní hrála nejprve pasivní roli jako místo pro levnou výrobu západních značek. Postupně se ale spolu s bohatnutím země vyvinula v nezpochybnitelného světového hráče, ať se to líbí, či ne.
Proto nadcházející návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě, která brzy začne, je velmi ostře sledovaná. Jejím cílem je samozřejmě posílení ekonomické diplomacie Číny na pozadí narušených a rozpadlých vazeb, které kdysi byly přátelské, ale nyní s růstem politického napětí poněkud ochladly.
Čtěte také
Dokládá to výběr destinací, kam se první muž Číny chystá. Navštíví Francii, Maďarsko a Srbsko, v tomto pořadí.
Harmonogram státní návštěvy, která přichází po pěti letech, není náhodný. Francie je z trojice samozřejmě nejvlivnější: Kromě večeře v Elysejském paláci je podle pozorovatelů na programu politický apel prezidenta Macrona, aby Si zatlačil na Putina ohledně ukončení války na Ukrajině.
Stejně apeloval německý premiér Olaf Scholz při návštěvě Číny v půlce dubna. Buďme realisté, to je spíše rétorická záležitost. Hmatatelnějším cílem by mohla být Macronova snaha přilákat Číňany jako investory do továren na automobilové baterie, což je také v plánu.
Vztahy napřímo
Oba politici mají pro dvoudenní návštěvu i méně zjevnou agendu. Čínský prezident doufá, že mu vztah s Macronem pomůže vylepšit pozici pro jednání s celým evropským blokem – což potvrzuje i fakt, že se s Macronem v trojici setkají i s šéfkou Unie Ursulou von der Leyenovou.
Čtěte také
Naopak Macron si dlouhodobě rád diplomatické vztahy nastavuje sám nebo v nich aspoň má řídící roli.
Setkání přichází právě včas – Evropa si chce došlápnout na zjevné netržní zvýhodňování zelených technologií, včetně čínských elektroaut, baterií i větrníků, což ale Číňané kritizují jako protekcionismus. Dlouhodobě se Evropa po vzoru Spojených států snaží razit politiku snižování rizika závislosti na čínských technologiích.
Druhá část návštěvy, Maďarsko a Srbsko, politicky tak slibná evidentně nemůže být. Ale čínský prezident tam má kamarády. Maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić jsou posledními evropskými podporovateli čínské iniciativy Pásmo a stezka, jejíž loňské schůze se zúčastnil také ruský prezident Vladimir Putin.
Čtěte také
Mimochodem, projekt za Zemana silně podporovalo i Česko. Výkladní skříní Pásma a stezky má být vysokorychlostní železnice spojující Bělehrad s Budapeští. Projekt však brzdí regulace EU, zpožďuje se a zdražuje se.
V Maďarsku chce navíc čínská největší automobilka BYD stavět továrnu na elektroauta a staví se tam také čínská bateriová gigafactory. Srbsko aktuálně stahuje nejvíce čínských investic v Evropě, jdou především do obnovitelných zdrojů. V těchto dvou státech se Si Ťin-pching s kritikou politiky jeho země určitě nesetká.
Motivem pro cestu čínského prezidenta do Evropy je také Amerika, respektive vzájemné narušené vztahy obou zemí a to, že Čína na tamním trhu zásadně ztrácí pozici. Si Ťin-pching si chce nastavit vztahy v Evropě napřímo. Chce dokázat, že jeho země už dávno není montovnou pro levné západní zboží, kterou nyní drtí nevyužité kapacity, ale rovnocenným partnerem. Je otázka, čeho se dočká, ale obejít se rozhodně nedá.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
