Teletínské lomy nabízejí dva různé světy. Jeden pro romantiky, druhý pro dobrodruhy

30. květen 2016
Česko – země neznámá

U Teletína nedaleko Štěchovic ve Středočeském kraji se nacházejí dva kamenné lomy. Menší se využíval při stavbě Štěchovického zdymadla v roce 1941. Sto metrů od něj se nachází velký Teletínský lom, který byl naopak zdrojem kamene pro Slapskou přehradu. K vidění jsou v nich jednak jedinečné geologické jevy, jednak vzácní živočichové.

Menší Teletínský lom je schovaný v lese. Působí tajemně díky stínu okolních stromů. Pod vysokou skalní stěnou uvidíte tmavé jezírko, ve kterém žijí čolci – najdete tu oba druhy, čolka obecného i velkého. Nejčastěji je potkáte na jaře, kdy se ve vodě rozmnožují.

Až do léta lze potkat larvy těchto vzácných obojživelníků. Je ale nutné být velmi pozorný, čolci jsou černí a v tmavé vodě jezírka tak téměř nejsou vidět. Ideální je vydat se sem v noci a posvítit si do vody baterkou.

Velký Teletínský lom je mimořádný tím, že si v něm můžete zblízka prohlédnout jedinečný přírodní jev – tzv. magmatickou brekcii. Je zde názorně vidět složení skalního masivu z více typů hornin. Na první pohled tak vypadá Teletínský lom jako skvrnitý.

Hlavními horninami jsou biotitická žula, amfibolicko-biotitický granodiorit a biotiticko-amfibolický křemenný diorit. Křemenný diorit je nejstarší a nejtmavší horninou. Tmavší kameny dioritu se poněkud natavily, když vnikal roztavený granodiorit do tohoto prostoru. Diorit se utrhával a tekl spolu s roztaveným granodioritem. A nyní je součástí celého skalního masivu. Na mnoha místech můžeme dodnes vidět, jak tudy skála kdysi doslova tekla a druhy horniny se v ní mísily.

Pohled z hlavní plošiny velkého Teletínského lomu

Velký Teletínský lom je etážový, stojí za to si ho celý projít a dostat se až na nejnižší plošinu, odkud je překrásný výhled na celý skalní útvar. Ideálně vydat se sem odpoledne, kdy sem za hezkého počasí krásně svítí slunce.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.