Tady měl obchod Antonín Radnitzer. Jeho rodina se nedožila konce války

21. únor 2021

Dům čp. 23 se nachází na západní straně Masarykova náměstí v Blovicích, hned vedle budovy spořitelny. Byl postaven v klasicistním stylu ve 2. čtvrtině 19. století a dnes je kulturní památkou. Na první pohled zaujme svým netypickým vzhledem, a to zejména z boku, kde lze pozorovat chybějící poschodí domu.

Krajní okna jsou falešná

„Okna pod trojúhelným empírovým štítem působí dojmem prvního poschodí, avšak levé a pravé okno je falešné. Uprostřed je okno, které směřuje do půdních prostor. Z mého pohledu chtěli majitelé docílit představy prvního poschodí, které ale za tímto štítem není,“ uvedl Michal Červenka z Muzea jižního Plzeňska v Blovicích.

Pohled na dům z boku odhalí chybějící patro

Během nedávné rekonstrukce fasády směřující do náměstí byl odhalen a zachován nápis „Antonín Radnitzer“, jenž odkazuje na původního majitele železářství, které se v domě v minulosti nacházelo. Obchod se smíšeným zbožím, barvami a železem převzal roku 1864 Marek Radnitzer, který podnik specializoval na obchod s železem a hospodářskými potřebami. Antonín Radnitzer podnik převzal roku 1911. V období protektorátu pak obchodníkům židovského původu komplikovala podnikání různá omezení a obchod byl v nucené správě. Železářství se však na tomto místě udrželo až do počátku 80. let 20. století.

Masarykovo náměstí s domem čp. 23

Pohnutý osud židovské rodiny

Antonín Radnitzer byl ve své době velmi váženým členem blovické židovské obce, zastával pozici správce zdejší synagogy a židovského hřbitova. „Bohužel celá rodina pana Radnitzera měla velmi smutný osud, protože se stala obětí holocaustu českých a moravských židů v období druhé světové války,“ sdělila Tereza Pelcrová, pracovnice blovického muzea. „Antonín Radnitzer s manželkou Eliškou, švagrem Emilem Štein a sestrou Klárou byli transportováni 22. ledna 1942 z Blovic do Plzně a z Plzně pak do terezínského ghetta,“ popsala Pelcrová. V dubnu téhož roku pak byli transportováni do koncentračního tábora Osvětim. Syn Karel se v době transportu sice nacházel mimo Blovice, ale později měl zahynout v koncentračním táboře Buchenwald. Dcera Marta zahynula pravděpodobně během povstání ve varšavském ghettu. Nikdo z rodiny Radnitzerů se tak nedožil konce 2. světové války.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.