Tady měl obchod Antonín Radnitzer. Jeho rodina se nedožila konce války
Dům čp. 23 se nachází na západní straně Masarykova náměstí v Blovicích, hned vedle budovy spořitelny. Byl postaven v klasicistním stylu ve 2. čtvrtině 19. století a dnes je kulturní památkou. Na první pohled zaujme svým netypickým vzhledem, a to zejména z boku, kde lze pozorovat chybějící poschodí domu.
„Okna pod trojúhelným empírovým štítem působí dojmem prvního poschodí, avšak levé a pravé okno je falešné. Uprostřed je okno, které směřuje do půdních prostor. Z mého pohledu chtěli majitelé docílit představy prvního poschodí, které ale za tímto štítem není,“ uvedl Michal Červenka z Muzea jižního Plzeňska v Blovicích.
Během nedávné rekonstrukce fasády směřující do náměstí byl odhalen a zachován nápis „Antonín Radnitzer“, jenž odkazuje na původního majitele železářství, které se v domě v minulosti nacházelo. Obchod se smíšeným zbožím, barvami a železem převzal roku 1864 Marek Radnitzer, který podnik specializoval na obchod s železem a hospodářskými potřebami. Antonín Radnitzer podnik převzal roku 1911. V období protektorátu pak obchodníkům židovského původu komplikovala podnikání různá omezení a obchod byl v nucené správě. Železářství se však na tomto místě udrželo až do počátku 80. let 20. století.
Pohnutý osud židovské rodiny
Antonín Radnitzer byl ve své době velmi váženým členem blovické židovské obce, zastával pozici správce zdejší synagogy a židovského hřbitova. „Bohužel celá rodina pana Radnitzera měla velmi smutný osud, protože se stala obětí holocaustu českých a moravských židů v období druhé světové války,“ sdělila Tereza Pelcrová, pracovnice blovického muzea. „Antonín Radnitzer s manželkou Eliškou, švagrem Emilem Štein a sestrou Klárou byli transportováni 22. ledna 1942 z Blovic do Plzně a z Plzně pak do terezínského ghetta,“ popsala Pelcrová. V dubnu téhož roku pak byli transportováni do koncentračního tábora Osvětim. Syn Karel se v době transportu sice nacházel mimo Blovice, ale později měl zahynout v koncentračním táboře Buchenwald. Dcera Marta zahynula pravděpodobně během povstání ve varšavském ghettu. Nikdo z rodiny Radnitzerů se tak nedožil konce 2. světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.