Symbolickým manifestem pražského jara se stalo provolání 2000 slov, které však bylo až příliš odvážné

Po dvou desetiletích tvrdé totality to byla krátká doba relativní svobody a pokus o návrat k demokracii. Hlavní tváří Pražského jara se stal první muž KSČ Alexander Dubček, který chtěl v naší zemi prosadit takzvaný socialismus s lidskou tváří.

Ustupovala cenzura, lidé měli větší svobodu projevu a v médiích i na veřejnosti mohly svobodně zaznívat i kritické hlasy. Trvalým svědectvím o těchto změnách je tvorba tehdejších umělců, kteří mohli například v knihách nebo filmech sáhnout po tématech do té doby zakázaných.

Symbolickým manifestem pražského jara se stalo provolání 2000 slov, které však bylo až příliš odvážné i na reformisty v komunistickém vedení. K plánované změně systému ekonomiky už nedošlo. Naděje pražského jara zastavily pásy tanků pěti armád Varšavské smlouvy, které v noci z 20. na 21. srpna 1968 Československo obsadily. Znamenalo to konec reforem a jejich zastánci brzy z vedení státu zmizeli. Nahradili je poslušní vykonavatelé sovětského diktátu, kteří se u moci udrželi dalších 20 let.