Symbol Krušných hor. Ještě před 30 lety mířily do hotelu Klínovec davy turistů
Společně s rozhlednou býval dominantou nejvyššího vrcholu Krušných hor. Horský hotel Klínovec byl ještě před třiceti lety místem, kam po celý rok mířily zástupy turistů a milovníků hor.
Od roku 1884 stojí na vrcholu Klínovec v nadmořské výšce 1244 metrů rozhledna. V průběhu let 1893 až 1927 k ní byl postupně přistavený hotel s restaurací. V roce 1893 bylo na popud starosty Krušnohorského spolku doktora Langhanse u rozhledny postaveno malé pohostinství a také byt pro hlídače rozhledny. Stavbu tehdy provedl jáchymovský stavitel Karel Schöter. Kvůli rostoucímu zájmu návštěvníků musel být několikrát rozšířen.
O sedm let později byla původní stavba rozšířena o hotel. Roku 1908 byla na Klínovci postavena hala pro výstavu řemeslných a průmyslových výrobků Krušnohoří se sálem s kazetovým stropem s erby 26 vystavujících krušnohorských měst. Samotnou výstavu zahájil osobně císař František Josef I. a navštívilo ji přes 40 tisíc návštěvníků. Po ukončení výstavy byl sál přestavěn na restauraci – tzv. Jubilejní halu, později Sobitschkův sál.
Poslední rekonstrukci zažil v roce 1983
V roce 1913 prošel objekt velkou rekonstrukcí provozu. Hotel nabízel ubytování až pro 80 lidí, stáje pro 35 koní a k dispozici byly i první garáže. Zhruba o 14 let později došlo k přístavbě dalšího sálu, tentokrát šlo o Müllerův sál, nazvaný podle starosty Krušnohorského spolku, který se zasloužil o výstavbu hotelu na Klínovci
V roce 1929 vypukl v hotelu rozsáhlý požár a objekt byl jáchymovským stavitelem Rehnem přestavěn do dnešní podoby. Poslední rekonstrukci hotel zažil v roce 1983. V provozu byl do roku 1990. Poté došlo k prodeji a hotel několik let chátral.
V srpnu 2003 koupilo památkově chráněný objekt město Boží Dar. Další roky hotel chátral. Náklady na jeho rekonstrukci jsou podle 10 let starého projektu vyčísleny na 250 milionů korun. Město v současné době připravuje předprojektovou dokumentaci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.





