Světově unikátní způsob léčby pacientů závislých na alkoholu zavedla plzeňská Psychiatrická klinika

19. duben 2018

Simulátor zátěžového prostředí v podobě virtuální restaurace používá nově oddělení pro léčbu závislostí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnici Plzeň, kde nápad i vznikl.

Simulátor zátěžového prostředí má na oddělení pro léčbu závislostí svoji místnost. Jde vlastně o program na principu 3D počítačové hry. Pacient si sedne za stůl, nasadí si 3D brýle a dívá se na plátno před sebou, na které dataprojektor promítá virtuální restauraci. Pomocí myši a klávesnice se po ní může pohybovat a také objednávat.

Cílem léčby je to, aby pacienti odolali a nedali si alkohol. V okamžiku, kdy ale nevydrží abstinovat a objedná si alkohol, přijde trest v podobě rozostřeného vidění, jako by byl opilý.

„Pacienti jsou u nás na klinice v takovém chráněném prostředí. Řekli jsme si, že potřebujeme takového Trojského koně, který jim zprostředkuje realitu toho, co je čeká, až vyjdou ven, kdy se setkají se svými kamarády a navštíví pohostinské zařízení. Až potom si uvědomí, že je to pro ně velice náročné,“ řekl lékař na Psychiatrické klinice FN Plzeň, Jiří Podlipný, který s nápadem na virtuální hospodu přišel.

Pro pacienty je to silný zážitek

Na virtuální léčbu reagují pacienti různě, uvedl psychiatr Milan Beniš: „Často byli pacienti hodně blízko tomu, co by pro nás byla povzbudivá odpověď. Někteří pacienti mají samozřejmě i jiný vzorec konzumace alkoholu než je v restauracích, a někteří z těchto potom na to prostředí reagují slabě nebo jinak. Nicméně v zásadě je to pro ně silný podnět a zážitek.“

Simulátor zátěžového prostředí vznikl díky spolupráci lékařů z psychiatrie se Západočeskou univerzitou v Plzni. Tam se do projektu pustili Petr Hořejší a Jiří Polcar z fakulty strojní.

„Máme v týmu modeláře, který vyrobil podle skutečné hospody tu naší virtuální hospodu. Potom máme animátora postav, který připravil všechny modely postav, jejich animace a podobně. Co se týká ruchu na pozadí, to jsme šli do hospody, jež sloužila jako předloha, s několika diktafony a strávili tam celý večer, abychom natočili autentické zvuky,“ popsal Jiří Polcar.

Pro pacienty není léčba pomocí simulátoru povinná. Pokud se pro ni rozhodnou, během sedmitýdenní hospitalizace ji absolvují třikrát.

autoři: kos , jik
Spustit audio