Šumava je plná pramenišť. Jejich význam je obrovský

22. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obnovené prameniště Malý Bor na Šumavě

Šumava je přírodním klenotem, který už před 30 lety získal statut Národního parku. Kromě toho je také Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s bohatstvím pramenišť a mokřadů. V rámci České republiky je totiž významnou pramennou oblastí, která sytí jedno z největších povodí v republice – povodí Vltavy.

Prameniště jsou druhem mokřadů a přesto, že nejsou rozlohou nijak velká, patří mezi ty nejdůležitější. Prameniště jsou na Šumavě prakticky všude. I když jednotlivě zaujímají plochy jen několik desítek nebo stovek metrů čtverečních, jejich význam je obrovský

„Jsou tady stovky pramenišť. Generují potůčky, které z pohoří pak odtékají v podobě buď potoků nebo hlavnějších řek jako je Vltava, Úhlava nebo Otava," připomíná geobotanička Správy Národního parku Šumava Iva Bufková.

Obnovený Žlebský potok na Šumavě

Velké množství pramenišť se na Šumavě vytvořilo díky geologickému podloží a bohatým srážkám. Voda ze srážek, které dopadnou na vrcholky hor, většinou neodtéká hned po povrchu pryč, ani nezmizí ve velkých hlubinách pod zemí. Obvykle teče podzemními koridory nehluboko pod povrchem a dostává se tak do míst níže po svahu. A tam se v podobě úpatních pramenů, často v puklinách na styku dvou různých hornin, opět vrací na povrch. Pramenů bývá více pohromadě a vytváří plošná prameniště.

„Je to důležitá pramenná oblast povodí Vltavy, takže pokud se něco stane v pramenné oblasti, tak je to průšvih pro velkou část toho povodí. A je to průšvih hned na začátku, v místě, kde se povodí utváří. Proto je potřeba prameniště chránit a dávat pozor aby nedošlo k poškození vodního režimu a pokud už došlo, tak aby se to nějakým způsobem vrátilo zpátky," vysvětluje Iva Bufková.

Dlouho se myslelo, že Šumava je co se týče pramenišť na tom dobře. Ale bohužel, ani Šumava nebyla ušetřena necitlivých zásahů do vodního režimu a velká spousta pramenišť byla v minulosti systémově odvodněna.

„Na prameništích se voda sdružuje někde u povrchu, kam se dostává z podzemí. Tam pak volně odtéká stružkami nebo malým mělkým potůčkem do krajiny. Současný stav je takový, že určitě třetina pramenišť byla v minulosti odvodněna a to tak, že byla odvodněna opravdu hluboce a hustou sítí kanálů. Díky tomu dnes voda odtéká někde i v metr a půl zaříznuté rýze rychle pryč. A když spadne velké množství srážek, rychle odteče a v pohoří se vůbec nezdržuje," dodává geobotanička.

Na území Národního parku Šumava v současnosti probíhá obnova mokřadů, díky velkému projektu Life for Mires, tedy Život pro rašeliniště, který je podpořen dotacemi z Evropské unie. V rámci tohoto projektu v hodnotě přes 150 milionů korun se začaly napravovat i chyby, které byly na prameništích spáchány v minulosti. Ruší se odvodňovací kanály a odtok vody je znovu pomalý a blízko při povrchu. První prameniště z LIFE projektu byla revitalizována už v roce 2020 a další přijdou na řadu letos a v nadcházejících třech letech.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová