Studuj, dokud je čas...
Až pracovní nutnost člověka dovede tam, kde už dávno měl být ze svého zájmu: a tak jsem poprvé navštívil Zoologickou a botanickou zahradu města Plzně. Jedním z témat vysílání ČRo Plzeň totiž mělo být "zvíře v zajetí" a zoo o tom ví své. Tamní mluvčí Martin Vobruba se sice k odpovědnosti za jejich zvířata v zajetí přihlásil, ale mně šlo také o názor druhé strany, konstatuje v úvodu svého fejetonu Ondřej Vaculík.
Hadi, ryby, želvy ba i krysy a myši nic. Koprofilní hmyz - na trus vázaný - si můžu natočit u nás na zahradě. Medvědů chtěl jsem se ptát, zda ing. Lubomír Soudek jim stále přispívá na stravu, ačkoli dávno není generálním ředitelem. Ale medvědi buď po nákupech, nebo někde zalezlí. Zajímaly mě i mezizvířecí vztahy a soužití mezi jednotlivými druhy. Vzorem tolerance budiž naprostý nezájem damana kapského o želvu pardálí, a obráceně. Zvláštní tvor tenhleten daman - hlavu má jako veverka, tělo velikosti králíka, ale vývojově je prý blízký slonům. Neuvěřitelné, avšak na mikrofon mi o tom bez přípravy neřekl nic.
Příšerné soužití panuje mezi bažantem mandžuským a patagonskými papoušky. Oni na větvi furt řvou, on dole nešťastně běhá a hlava mu třeští. Role skutečného mluvčího se nakonec sice dost důstojně ujal orel stepní, ale řeknu vám, nic nového: tunelování, korupce, byrokratizace, drahota, špatné letové podmínky, blbí lidi... Dál plky jak z horší voliéry.
Dumaje o svobodě zvířat, otevřel jsem si na lavečce publikaci o svobodě lidí od Miroslava Husa "Českoslovenští legionáři 1914 - 1920 z města Plzně a okolních vsí". Takhle pokoutně si člověk doplňuje vzdělání, se supem nad hlavou. Hus v ní připomíná také historii slavného plzeňského 35. pluku československého, který vznikl v říjnu 1918 v Itálii. Na praporu nesl heslo "Vždy kupředu, zpátky ni krok" (které komunisti pak ukradli a znetvořili slovem "levá") a do nové vlasti se dostal až o Vánocích 1918. Od ledna 1919 pak bojoval na Těšínsku proti nacionalistickým Polákům, které u Skočova zahání až za Vislu. Po uzavření příměří jdou "pětatřicátníci" znovu do boje, tentokrát do zteče s Maďarskou Rudou armádou. V bojích o Plešivec utrpěli značné ztráty, do Plzně se "pětatřicátníci" stěhují až na jaře 1920. V padesátých letech pluk rychle střídá názvy, končí u "Juraje Jánošíka". Slavná "pětatřicátnická" kasárna si Plzeň zbourala v sedmdesátých letech. Supovi se klíží oči.
Začíná pršet, jdu do pavilonu nočních afrických zvířat. Komba Garnettova, řádu primátů, zručně leze i po skle, v malé vitrínce s pralesním býlím stojí Tokološ africký. Narodil se roku 1693 jako soška velmi potměšilého skřítka a je z řádu hladovců. Ačkoliv u nohou mu netknuto leží čerstvé jídlo - kousek jablka a banánu -, hladově poblikává očky a sípe mi za límec: krutihlave darmošlapý, studuj, dokud je čas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
