Stromy na obzoru jako symbol svobody. I taková je vzpomínka na 17. listopad 1989

Jako spousta dalších lidí i současný starosta Chebu Antonín Jalovec toužil po svobodě. Tehdy ji spatřoval v třech vzrostlých borovicích na horizontu, ke kterému už jako dvanáctiletý kluk vzhlížel v Pomezí nad Ohří. „Měl jsem pocit, že jsou na samém konci světa,“ vypráví Jalovec. Od stromů ho držela tehdejší pohraniční stráž. Nacházely se totiž přesně na hranici Československa s Bavorskem.

Jít a dotknout se jich

V hlavě se mu tak snadno zrodil jakýsi dětský sen – jednoho dne se k těm stromům dostat a jen u nich stát. „Chodil jsem sem poměrně často, protože na břehu Skalky jsme měli chatu s rodiči. Jezdili jsme sem běžně na kole, nebo chodili podél přehrady. Ty stromy jsou tady to jediné na obzoru, co vidíme kousek dál. Ve spojitosti s tou uzavřenou silnicí, která byla přehrazená betonovou závorou, to byl pro mě opravdu ten obraz vzdáleného světa,“ zavzpomínal starosta.

Časem se ke stromům skutečně podíval. Dodneška tam velmi rád jezdí na kole a vzpomíná na to, jaké to bylo před lety, kdy k místu mohl pouze vzhlížet a obdivovat ho.