Stopovat zvířata může zkusit každý. Odborníci radí, jak na to

1. leden 2023

Stopování zvířat je činnost, kterou využívají lovci, nebo vědci, kteří zvíře nechtějí ulovit, ale sledovat, zkoumat a chtějí se o něm dozvědět něco více. Stopování zvířat ale nemusí být jen výsadou lovců, či odborníků, zoologů, ale stopovanou si může vyzkoušet každý.

Stopovat zvířata je možné, za určitých okolností, v průběhu celého roku. Nejlepším obdobím je el zima, když napadne sníh – a absolutní výhra je, když je to sníh čerstvý. Právě bílá nadílka nám zajistí skvělé podmínky pro nacházení a hlavně rozeznávání stop. A právě pro určování stop je nutná teoretická příprava, před samotnou výpravou do terénu. Je dobré si předem nastudovat, pro začátek, alespoň pár nejjednodušších stop některých savců.

„Možná je dobré začít s některými druhy, kde je stopa nezaměnitelná, dobře rozlišitelná od jiných. U nás by se dal vybrat jezevec, veverka, to je takové jednoduché zvíře, které nemá tak dlouhou stopní dráhu, když seskočí ze stromu. Ale obtisk předních a větších zadních stop je nezaměnitelný," vysvětluje vedoucí oddělení zoologie Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Na Šumavě je možné narazit i na stopy velmi vzácných živočichů, jakou jsou tetřev hlušec, vydra říční, bobr evropský, rys ostrovid a nebo vlk obecný. Samozřejmě stopovat vlka může být velmi zajímavé, až dobrodružné, ale jak upozorňuje Jan Mokrý, stopovat vlka není nijak jednoduché a může skončit zajímavým překvapení.

„Tím že náš pes domácí pochází z vlka, tak rozlišení vlčí a psí stopy v terénu není zrovna úplně jednoduché a na základě jedné obtisklé stopy se nedá nikdy stoprocentně říci, jestli to byl pes nebo vlk. Je potřeba jít po stopní dráze několik desítek a možná i stovek metrů a teprve z chování zvířete se dá pak usuzovat, jestli to byl pes nebo vlk. I když jdete 500 metrů po stopě, která svými parametry odpovídá vlčí stopě, délka kroku odpovídá vlkovi, i prostředí, tak se stejně může stát, že místo ke kořisti dojdete k psí boudě," říká Jan Mokrý.

Pokud se tedy rozhodnete pustit se do dobrodružství jménem stopování, je nutné mít stále na paměti svoji bezpečnost, v případě že budete na území třeba národního parku, tak je nutné dodržovat zákaz vstupu do klidových území a především mít na paměti ochranu stopovaného zvířete.

„Když narazím na stopu, tak se většinou chodí v proti směru, takže zaznamenávám, co to zvíře dělalo před tím, přede mnou. Protože kdybych se vydal po čerstvé stopě, tak akorát dojdu někam, kde to zvíře odpočívá, mohu ho vyrušit, můžu dojít někam, kde se krmí u kořisti a je zbytečné ta zvířata rušit," doplňuje zoolog.

Zvláště při stopování v zimě, která je pro všechna divoká zvířata nejtěžším obdobím v roce, kdy mají nouzi o potravu, šetří energii, je každé takové vyrušení pro zvířata velkým problémem.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.