Slavná remoska se vyrábí dodnes. Hrnec, který sám vařil, byl hitem a jeho obliba zase stoupá
Historie tohoto praktického kuchyňského pomocníka se začala psát v roce 1957. Oldřich Homuta byl tehdy na služební cestě ve Švédsku a tam viděl hrnec, který sám vařil.
Trochu ho vylepšil, přidal mu schopnost pečení a slavná remoska byla na světě. Nejprve ji stavěli téměř na koleně v malé dílně v Praze, ale dobu největší slávy remoska zažila, když se vyráběla v továrně v Kostelci nad Černými Lesy.
Název Remoska se neujal hned, nejprve se jí říkalo HUT, podle prvních jmen jejích konstruktérů. Současný název je odvozeninou jména podniku Remos.
Remoska je praktická svojí univerzálností. Teplota se v ní nedá regulovat, díky tomu má však oproti klasické troubě mnohem nižší spotřebu energie. Oblíbili si ji proto zejména chataři.
Během privatizace v 90. letech se zdálo, že remoska upadne v zapomnění a její výrobce byl na prodej. Našel se však kupec a pečicí hrnec se vyrábí dodnes. Ve své novodobé historii se vyváží především do Velké Británie, darem ji dokonce dostal i princ Charles.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
