Seizmologové vyrazili na pomoc lidem proti pojišťovnám

11. listopad 2008
Pod kůži

Už několik týdnů trápí lidi na Chebsku zemětřesení. Tento jev se v západních Čechách objevuje desítky let. Tak silný se naposledy objevil před víc než pětadvaceti lety a letos na podzim. Pojišťovny se tomu pravděpodobně přizpůsobily a vyhotovují takové pojistky, aby lidem nemusely nic za vzniklé škody způsobené zemětřesením vyplácet. A na to zareagovali i seizmologové. Rozhodli se takto postiženým lidem pomoci.

Už několik týdnů trápí lidi na Chebsku zemětřesení. Je sice ve srovnání se zemětřesením v jiných částech světa poměrně neškodné, ale vrásky na čele nadělá. Už jen proto, že pojišťovny neproplácí škody, které způsobilo. A zatím poslední zemětřesení dosahovalo až čtvrtého stupně Richterovy škály. A tato intenzita domy už narušila viditelně. Vydali jsme se do obce Nový Kostel, tedy přímo nad epicentrum zemětřesení.

Petr a Růžena Štětinovi bydlí v Novém Kostele už od roku 1971. To, že se tady sem tam objevuje zemětřesení, samozřejmě v té době netušili a nevěděla to ani většina místních lidí. 6. říjena letošního roku však klidnou obec vyděsily otřesy znovu, a byly silnější. Domek Štětinových sílu otřesu nevydržel a na několika místech popraskal. Vypravili jsme se tedy ke Štětinům, abychom se podívali, co jim otřesy způsobily.

Vcházíme do obývacího pokoje a vidíme hned několik prasklin, a to nejen na stěně, ale také ve stropu. "Je to asi na třech místech. Všechno tady cinkalo. Bába tady ležela a říkala: Takhle to se mnou třáslo," uvedl Petr Štětina. Prasklina ve stěně není jen porušením omítky, ale prochází skrz celou stěnu. Na prasklinu jsme se byli podívat i venku.

Po zjištění prasklin ihned kontaktovali pojišťovnu. A jak dopadli? "Poslali mi z Prahy, že musí být 6 stupňů Richterovy stupnice, pak mám nárok na odškodnění," pousmál se trpce Petr Štětina. "Počítal jsem, že bude aspoň nějaká koruna," doplnil. Ve vyrozumění od pojišťovny stojí: "Z výše uvedeného vyplývá, že vámi oznámená škoda není ve smyslu pojistné smlouvy pojistnou událostí a nárok na pojistné plnění vám tedy nevznikl."

Co tedy dělat dál? Vzít zednické nářadí a poškození opravit? "Zatím to opravovat nebudeme. Uvidíme. Že bychom rozebrali kolnu a tohle nechali jako plot," řekl rezignovaně Petr Štětina.

Zemětřesení pod Novým Kostelem, kde je epicentrum, netrvá dlouho, jen zhruba dvě až tři vteřiny. Předchází mu ale silné hučení připomínající jízdu těžkého nákladního automobilu. Už jenom samotný zvuk vyvolává v lidech strach a ten může způsobit i zdravotní problémy. "Musela jsem si dávat obklady na srdce a na ruce. A klepala jsem se. Je to nepříjemné," popsala své pocity Růžena Štětinová.

Podle odborníků se nedá přesně určit, kdy se zemětřesení přesně ozve a jaké síly dosáhne. Jedno je ale jisté, přesáhnout by nemělo 5. stupeň Richterovy škály. Jistě jste si všimli, že zde byly zmíněny dvě stupnice, na kterých se zemětřesení měří, a to Richterova a makroseizmická. Právě tato je rozhodující pro pojišťovny. A přestože výklad podmínek při pojištění hovoří jasně, to znamená, že nárok na uplatnění pojistných podmínek mají lidé, až otřesy dosáhnou alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice, je tady ale novinka, která může vše změnit.

Seismologové připravují změny, z kterých pojišťovací agenti radost mít nebudou.

Pojišťovny zajímá až 6. stupeň makroseizmické škály

Českému území se nebezpečné otřesy země vyhýbají. A katastrofy tohoto typu známe většinou z televize a z kina. Na druhé straně - lidé z Chebska toto říkat stoprocentně nemohou. Už řadu týdnů se tam s nimi zem třese. A mimo pocitů strachu a určitého psychického napětí mají také starosti s pojišťovnami.

Zemětřesení se na Chebsku objevuje už po staletí. To nejsilnější bylo přesně před sto lety v roce 1908. Překročilo tehdy pětistupňovou hranici Richterovy škály. Bude se opakovat to samé? Bude se jednat o stoletou periodu? Těžko na tuto otázku odpovědět, protože každý nástup a průběh zemětřesení je úplně jiný. Pravda je, že se lidé bojí. Nikdy se neví, kdy se zem opět otřese. Je to nepříjemné. Ale rozhodně do jiných míst republiky utíkat nechtějí. Mají tady své domovy, které si léta budovali, a opustit je? To ani náhodou.

A to nám potvrdil také starosta obce Nový Kostel Oto Teuber, ke kterému jsme se vypravili. Tentokrát ale ne do kanceláře, ale domů, kde léta bydlí. "Nemám žádné zmínky o tom, že by občané měli až tak velký strach, že by se odstěhovávali nebo řešili problém s tím, kam se odstěhovat," uvedl starosta.

Samozřejmě že také obec je pojištěná proti živelným pohromám. Jenomže podmínky jsou v pojistce stejné jako u fyzických osob. Také zde se o zemětřesení bude někdo zajímat, až dosáhne alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení. A to prozatím naštěstí nedosáhlo. Starosta obce je ale rozhodnutý: "Vzhledem k tomu, že máme pojištěný majetek na zemětřesné vlivy až od 6 stupňů, v současnosti probíhá jednání s jinou pojišťovnou, která je ochotna zahrnout do pojistky veškeré zemětřesení, které by spáchalo škody na našem majetku. Budeme tuto pojišťovnu zprostředkovávat i občanům. Pojišťovna s nimi může uzavřít smlouvy, které budou hradit i škody způsobené menšími otřesy. V každém případě má občan svobodnou vůli, takže se může rozhodnout, zda uzavřít pojistku, či ne."

Vraťme se společně do roku 1985. Pamatuji si, že jsme se setrou stály v kuchyni, rodiče byli v práci. Najednou hukot, rána a otřes. Pár vteřin, při kterých nejste schopni udělat vůbec nic, jen čekáte, co se bude dít. Když vše ustalo, vyběhly jsme polekané ven a s námi i ostatní obyvatelé obce. Nevěděli jsme, co se stalo, protože tenkrát se o žádném zemětřesení nemluvilo. Tyto silnější otřesy, které dosáhly 4,7 stupně Richterovy škály, poškodily i některé z budov. Mezi nimi byl také náš dům. Praskla stěna v obývacím pokoji a komín. A to nepočítám, kolik vlásečnicových prasklin se na stěnách objevilo.

Další nepříjemnost ale na nás ještě čekala. Zemětřesení totiž přišlo o pár dní později v noci. Opět hukot, rána a otřes. Vše trvalo malou chvíli. Prasklá stěna bohužel tyto otřesy nevydržela a vyvalila se. Cihly jsme měli až v přízemí. Škodu jsme nahlásili a byla nám vyplacena nějaká částka. Pak se samozřejmě pojistné podmínky upravovaly, teď sice pojištění také platíme, ale musíme zřejmě počkat na otřesy silnější. Nebo stačí jednodušší postup, a tím je vyplnění makroseizmického dotazníku?

Odpověď zní: Ano. Vyplněný dotazník od občanů se totiž zpracuje a každému místu se pak přidělí takzvaná intenzita. Na základě těchto intenzit se objektivně posoudí škody, které potom například plní pojišťovny nebo se na základě toho upravují stavební normy. Že by přece jen nějaká naděje byla?

Zemětřesení na Chebsku jsou specifická, vydávají nepříjemné zvuky

Hostem cyklu Pod kůži byl seizmolog z Akademie věd Josef Horálek. I když je Česko z pohledu seizmologa relativně klidným územím, přesto se o zemětřesení v Česku posledních týdnech hodně mluví.

Josef Horálek uvedl, že na Chebsku se vyskytuje zvláštní typ seizmicity, takzvané zemětřesné roje. Ty se vyskytují ve vulkanických nebo postvulkanických oblastech. Chebsko je přitom právě postvulkanickou oblastí, protože nejmladší vulkanické těleso má stáří 200 tisíc let. "To je z geologického hlediska včera," uvedl seizmolog a doplnil, že v hloubkách několik desítek kilometrů stále probíhá magmatická aktivita, přičemž jeden z derivátů, takzvaná korová fluida, což je směs přehřáté vody a plynu, je hnaná pod obrovským tlakem z nitra země. To způsobuje zeslabení zemské kůry a způsobují zemětřesné roje. Ty jsou známé například z Islandu nebo z okolí Neapole v Itálii.

Na Chebsku se přitom podle Josefa Horálka nedá očekávat silnější otřes, než je 5. stupeň Richterovy stupnice. Nicméně západočeská zemětřesení jsou specifická v tom, že vyzařují seizmické vlny ve slyšitelných frekvencích. "Jsou doprovázena nepříjemnými zvukovými efekty. Někteří obyvatelé to popisují jako projíždějící těžkotonážní náklad, někteří jako blížící se bouřku. A právě tyto zvukové efekty způsobují nepříjemné pocity. Nejprve uslyší ránu, zvuk a vzápětí cinkání skleniček nebo vrzání dveří," popsal průběh seizmolog.

Současná zemětřesní by mohla způsobit drobné trhliny v omítce a spadlou krytinu. To jsou podle Josefa Horálka i maximální škody, které by mohla způsobit. "Samozřejmě sčítání škod nastává. Tady bych chtěl upozornit, že škody způsobené zemětřesením, nesouvisí se silou zemětřesení, která se určuje v Richterově škále. Co se týče působení seizmických vln a případných škod na povrchu, pro to slouží takzvaná makroseizmická stupnice. Teprve na základě makroseizmické stupnice se posuzují škody na daných lokalitách," upřesnil.

V současné době obyvatelé v zemětřesných oblastech mají možnost vyplnit makroseizmické dotazníky, na jejichž základě se vytvoří ocenění makroseizmických škod, které by zemětřesení mohlo způsobit. V pojistkách je ale většinou uveden 6. makroseizmický stupeň. "Myslím, že to jsou mezinárodní dohody, že takto postupují i pojišťovny v Evropě. Nicméně 6. stupeň je stupeň, kdy už dochází k prasklinám v omítkách nebo poškození střešní krytiny a podobně. Jsou to už škody, které si zasluhují účast pojišťovny," dodal Josef Horálek.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: vij , Andrea Strohmaierová , dkf
Spustit audio

Více z pořadu