Scarlett Wilková, autorka knihy Vekslačka: Také jsem toužila po džínách a šminkách z Tuzexu
Co kniha, to úspěch. Scarlett Wilková se zaměřuje zejména na trýznivé období za druhé světové války a po ní. Vloni jí ale vyšla kniha, která vybočuje. Nese název Vekslačka a spadá do časů, kdy se u nás nekupovalo, ale shánělo, chcete-li šmelilo.
Spisovatelka a novinářka Scarlett Wilková má hezké, ale neobvyklé křestní jméno, které mnoha lidem asi hned připomene Scarlett O'Harovou z románu Jih proti Severu. V dětství však své jméno příliš ráda neměla. „Maminka pracovala celý život v knihovně a ten román milovala, takže tam nebyla jiná volba. Samozřejmě, že ji od toho všichni zrazovali. Říkali, že mi zničí život, ale trvala na tom. Později jsem si na to jméno samozřejmě zvykla a dneska ho mám ráda, ale v dětství to bylo kruté. V ostravské čtvrti Zábřeh nebyly v roce 1969 Scarlettky běžné.“
Co rozhodlo o tom, že bude spisovatelkou
Jako novinářka začala pracovat už ve svých osmnácti letech, spisovatelkou se stala mnohem později. „V novinách dělám spoustu let, ale potřebovala jsem zkusit, jestli bych byla schopná napsat i román, a tak jsem ho napsala.“
Její první kniha se jmenuje Až uvidíš moře a samotnou autorku překvapil úspěch, který si získala. Už i proto, že jako téma zvolila osudy několika generací Řeků, kteří do Československa uprchli kvůli občanské válce. „Už když jsem odevzdala napsanou knihu, tak mi to v nakladatelství předpovídali. Já jsem si ale nebyla jistá, že kniha bude vůbec někoho bavit,“ říká spisovatelka, která prý tehdy byla knižním byznysem absolutně nepoznamenaná.
Vekslačka a Říkali jí Kri-Kri
Další knihy potom následovaly v rychlém sledu, vloni vydala Scarlett Wilková hned dvě. První se jmenuje Vekslačka, druhá Říkali jí Kri-Kri. Děj Vekslačky začíná sice v roce 1953, v době měnové reformy, ale hlavní část se soustřeďuje na 80. léta. Psala ji autorka podle svých zkušeností, nebo se spolehla i na vyprávění někoho dalšího? „S některými lidmi jsem o té době samozřejmě mluvila, ale byla to doba, kterou si pamatuji i já. Také jsem v ní žila a toužila po džínách, jablíčkových šamponech a šminkách z Tuzexu.“
Podle spisovatelky to dnes může vypadat jako povrchní nebo možná i odsouzeníhodné. Dokonce jí někteří čtenáři píší, že oni nic nesháněli, ani s ničím nešmelili. Lidé ale po materiálních věcech touží ve všech dobách a záleží jen na tom, jaké mají možnosti. A ty byly tenkrát hodně omezené.
Říkali jí Kri-Kri je zatím poslední kniha, kterou Scarlett Wilková vydala a druhá, jejíž děj se odehrává v Řecku. Spisovatelka je s ním úzce spjatá.„ Já už ani nikam jinam než do Řecka nejezdím. Mám strašně ráda všechna jejich jídla, kupuji si tam i oblečení. Mám ráda všechno, co je s Řeckem spojeno a vůbec nedovedu vysvětlit proč,“ svěřuje se spisovatelka se svou velkou láskou.
Kolik let už do Řecka jezdí a co se jí tam nejvíc líbí? Proč a jak ho podle ní neuvěřitelným způsobem mění turistický ruch? A čím je v posledních letech v Řecku posedlá? Nejen to si můžete poslechnout v rozhovoru s Alex.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
