Ruští avantgardisté ve Varech. Podporovali bolševiky, než je Stalin zavřel, zlomil, nebo před ním utekli

„Kolekce vystavených děl dvaceti umělkyň a umělců je unikátním vhledem do přepestrého rozvoje ruského avantgardního umění od roku 1915 až po sklonek dvacátých let 20. století, jehož dosah a význam byl přelomový i v evropském uměleckém kontextu,“ poznamenala kurátorka Božena Vachudová. 

Hlavním aktérem, po kterém je pojmenovaná celá výstava, je Ivan Kljun. Žil v letech 1873 – 1943. „Byl to všestranný umělec, zapálený novátor zkoumající až s uhrančivou silou možnosti nového umění, a jeho mladší souputníci.  Kromě děl Ivana Kljuna lze v Becherově vile spatřit obrazy Alexeje Javlenského, Michaila Larionova, Alexandry Exter, Natalie Gončarovové, Ilji Čašnika, Nikolaje Suetina a dalších,“ uvedla Vachudová.

Díky avantgardistům vznikla ruská varianta kubismu a kubofuturismu

„Všichni se v praktické realizaci tvorby stali přímými účastníky a svědky vzletu a nakonec v osobních osudových zvratech velmi krutého pádu ruské avantgardy, zapříčiněného nemilosrdnou kritikou a represemi stalinské politické mocí již od druhé poloviny dvacátých let 20. století,“ připomněla Vachudová.

Příkladem, jak komunistický režim tvrdě zasahoval proti vzdělaným a samostatně myslícím umělcům, je i samotný Kljun. Navzdory jeho původní světově špičkové tvorbě čekal Ivana Kljuna v komunistickém režimu smutný lidský i umělecký osud. Jeho údělem se staly kresby rolníků budujících socialismus a podobné motivy. Tvořivé začátky, výjimečná díla a represemi poznamenaný osud ruské avantgardy můžete vidět v karlovarské Becherově vile.

Výstava ze soukromé sbírky Josefa Reigerse je spojná s Ivanem Kljunem a dalšími umělci a potrvá do 28. června.