Rtuť zkracovala výrobcům zrcadel život a způsobovala jim psychické problémy
Zrcadlo dnes není nijak zvlášť vzácným artiklem. Každý má zrcadlo, nebo spíše zrcadla, doma a bere je jako běžnou součást domácnosti. Na jedné z poboček Muzea Šumavy v Železné Rudě mají ale přeci jen jedno speciální.
„Zrcadlo bylo vyrobené firmou rodiny Abele, které patřil i tento dům v Železné Rudě, kde se dnes nachází muzeum. Bylo vyrobené v roce 1828 v Ludwigstahlu. Tamní sklářskou huť tehdy Abelové vlastnili,“ sdělil na úvod ředitel Muzea Šumavy Josef Hais.
Na zrcadle dodnes najdeme nápis První zrcadlo. To znamená, že bylo prvním vyrobeným právě ve zmíněné huti. „Zrcadlo obepíná pozlacený rám s vyřezanými květinovými motivy v rozích. Plocha zrcadla je na pohled už docela opotřebovaná,“ popsal vzhled exponátu Hais. Aby také ne – v tomto zrcadle se lidé prohlížejí už téměř 200 let.
„Abelové vyráběli jedny z nejkvalitnějších zrcadel v monarchii. Zrcadla obecně se začala vyrábět už ve středověku a byla kulového tvaru. Dovnitř se dávala kovová fólie, která se zalévala rtutí. Následně se začala vyrábět rovná zrcadla tak, jak je známe dnes – plochá,“ řekl ředitel muzea. I zde byla používána rtuť, s čímž se pojilo mnoho problémů: „Pro pracovníky to neslo spoustu zdravotních rizik. Trpěli nemocemi, zkracovalo jim to život a působilo různé psychické problémy,“ doplnil Hais.
Jakým způsobem bylo vyrobeno zrcadlo v naší reportáži a jak se vyrábí zrcadla dnes? Stačí si pustit přiložený zvuk
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka