Rozkol Tesly s Edisonem začal na penězích. Souboj proudů rozhodla Světová výstava, vypráví profesorka

Nikola Tesla studoval letní semestr tady v Praze. Kde v Praze bydlel?

V Praze bydlel nedaleko od rozhlasu, v ulici Ve Smečkách, známe i číslo: 13. Odtamtud docházel do různých kroužků a na své procházky po Praze. Nemohl tady dostudovat – nedosáhl vysokoškolského diplomu, protože mu došly peníze. Jeho otec zemřel a matka na to peníze nesehnala. Ještě než se dostal do Prahy, Tesla praktikoval v různých továrnách v Mariboru, takže nějaké peníze na studium měl, ale ty byly spotřebovány.

Čtěte také

Nikola Tesla nosil elegantní tvídový žaket. Co dalšího o něm prozrazuje bělehradské muzeum?

Odebral se do Budapešti a nechal se najmout jako inženýr na telegrafní úřad, kde kontroloval a opravoval telegrafní přístroje. Tam si ho oblíbil šéfinženýr, kterému posléze v roce 1882 nabídli, aby nastoupil do Edisonovy pobočky v Paříži. A on rovnou nabídl Teslovi, aby šel s ním. Tesla přijal, takže určitou dobu byli společně v Paříži do roku 1884. A potom Tesla pokračoval do Ameriky.

Tesla se dostal do Ameriky a začalo mimořádně zajímavé období, protože byl jedním z pomocníků Thomase Alvy Edisona. Někteří tuto etapu označují za souboj géniů a já si říkám: je to bulvární titulek, nebo není?

Do jisté míry to bulvární titulek je. Každopádně je pravda, že Tesla se v 25 letech dostává do Ameriky a začíná pracovat u Edisona. Tesla si ho zpočátku velice vážil, protože se domníval, že jedině on pochopí jeho střídavý motor nebo vůbec využití střídavého proudu. Dokonce mu ten motor představoval, což určitě Edisona zaujalo. Ale zároveň ho to vedlo k přemýšlení nad tím, že mu roste konkurence, protože veškeré podnikání Edisona bylo postaveno na stejnosměrném proudu. Měl v tom obrovské peníze. Stavěly se menší stejnosměrné elektrárny a celé to přeměnit by znamenalo obrovské finanční prostředky.

Nabídl Teslovi, aby ten stroj upravil, předvedl mu ho a jestli to dokáže, tak dostane 50 tisíc dolarů, což by v dnešních penězích byly asi 4 miliony dolarů, čili velká částka. Tesla to dokázal, Edisonovi to představil a Edison mu na to řekl, že pan Tesla patrně nerozumí legraci, že to myslel jako záležitost mezi nimi, ale že mu určitě peníze nevyplatí.

Čtěte také

Josef Sousedík byl velikán, jakého jsme v dějinách neměli. Měl v sobě kus Edisona i Tesly, vypráví expert

Takže Tesla od Edisona odešel a v tu chvíli začínají problémy. Tesla započal svoji podnikatelskou aktivitu, vytvořil si firmu na obloukové lampy, na jejich uplatnění a výrobu. Pomáhali mu investoři, ale podnikání mu moc nešlo, protože Tesla byl opravdu zaměřený spíše na vědeckou oblast, na zkoumání, ale příliš ho nezajímalo, kolik má peněz, kde bydlí a co jí. Vydržel dlouhou dobu v laboratoři, pracoval v podstatě bez ustání, ale okolní věci ho nezajímaly.

Podle toho, co o něm víte – a víte o něm daleko víc, než většina z nás – co byl za člověka?

To se těžko říká. Když mu skončilo toto podnikání, investoři od něj odešli a on v podnikání nemohl pokračovat, tak se na určitou dobu stal dělníkem, kopáčem. Kopal výkopy, aby měl na živobytí. Teprve v této fázi se potkal s Westinghousem.

Westinghouse, protože sám už vyráběl a snažil se produkovat žárovky na střídavý proud, pochopil, že Tesla má množství vynálezů, které by mohl použít pro své podnikání. Tesla naštěstí okolo střídavého proudu v té době patentoval asi 30 patentů. Celkově jich měl obrovskou spoustu, to číslo se různě liší podle literatury. Pohybuje se to někdy mezi 300 až skoro 650 patenty, které za svůj život Tesla vytvořil, většinou se v té první fázi týkaly střídavého proudu.

Čtěte také

Největší vynález geniálního Tesly ztroskotal kvůli chamtivosti bankéřů

Westinghouse se domníval, že to může použít a dohodli se, pro Teslu dokonce velmi luxusně, protože za patenty mu Westinghouse měl platit a za každý asynchronní motor tam byly tantiémy, které Tesla měl dostat.

Kdyby se to opravdu uplatnilo, Tesla by byl velmi bohatý člověk. Ale v té době se Westinghouse dostal do finančních problémů a obrátil se na Teslu, jestli by nebyl ochoten – za to, že ho Westinghouse zaměstná – mu nechat patenty volně, což Tesla altruisticky udělal. To mu posléze způsobilo obrovské problémy, protože nedostával žádné finanční prostředky. A do toho přišel boj, o kterém jste hovořila, mezi General Electric Thomase Alvy Edisona a Westinghousem.

Já jsem pochopila, že v rámci tohoto boje se každý snažil strhnout příznivce na svoji stranu, ať už se jednalo o střídavý, nebo o stejnosměrný proud. Tesla dokonce předváděl publiku všechny možné pokusy. Protože fyziku znal, tak si to mohl dovolit a uváděl tím tehdy v oboru relativně lidi nevzdělané v úžas. Jak takové pokusy vypadaly?

Bylo to velmi složité. Obě strany se snažily ukázat publiku, že jejich proud, který zastupují, je ten správný, vhodný a bezpečný k životu. Takže Edison v rámci General Electric představoval třeba usmrcení zvířat střídavým proudem. Dokonce nabídl vládě, že můžou střídavým proudem popravovat zločince. Dokonce se to jmenovalo „westinghouseování“, čili to byl opravdu velmi tvrdý útok na druhou stranu.

Tím pádem se i Tesla snažil představovat. Dělal různé show, kdy na botách měl vysokou gumovou podrážku a nechal po sobě proběhnout elektrický proud. Doufejme, že tomu tak opravdu bylo, protože mnohé materiály to tak popisují.

Nikola Tesla ve své laboratoři před výbojem o síle 12 milionů voltů (1899)|foto: archiv

Ale známé obrázky, kde Tesla sedí ve své laboratoři a srší okolo něj blesky a jiskří se, to se všichni domnívají, že buď tam musela být Faradayova klec, ve které seděl, anebo že je to spíše záležitost dvojexpozice obrázku: že nejdřív vyfotili Teslu a pak se teprve spustila vlastní produkce. Nebylo to asi úplně tak, jak to obrázky naznačují. Každopádně to ale ukazovalo velký boj.

Velký boj se konal dokonce i na našem území, mezi Křižíkem a Kolbenem. Kolben přišel od Tesly, Teslu znal, v tehdejší době totiž pobýval v Americe. Takže Kolben byl nabit novými moderními informacemi, které se mu velmi líbily z hlediska užití střídavého proudu v průmyslu a v jeho podnikání, které potom v Praze rozvinul. Takže to nebyla jen záležitost Ameriky, ale tam to bylo velmi vyhrocené.

Vítězství zůstalo na straně Westinghouse a Tesly, a to ze dvou zásadních důvodů. V roce 1893 byla velká Světová výstava v Chicagu, kde Westinghouse osvětlil všechny sály a výstavní pavilony střídavým proudem. A druhým byla myšlenka na Niagarské vodopády a jejich využití pro střídavý proud. Tam už bylo víceméně jasno, že střídavý proud se do průmyslu a do všeobecného povědomí dostane.

Čemu se Nikola Tesla posléze věnoval v Colorado Springs? A jak chtěl dosáhnout bezdrátového přenosu elektrické energie? Poslechněte si celý rozhovor.