Rituální krajina pod Řípem nepřestává zajímat archeology Západočeské univerzity v Plzni

Kruhová mohyla u obce Račiněves na Litoměřicku měla v průměru 8 metrů a pod navršenou zeminou se ukrýval takzvaný bohatý pohřeb pravěké ženy. Ten vědci datují do doby 2 900 až 2 500 let před Kristem. „V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU.

Petr Krištuf, archeolog katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni|foto:Ivana Schweitzerová Kolaříková, Český rozhlas

Nalezená žena byla vybavená nejen keramickou amforou a kamennou čepelí, ale především bohatým náhrdelníkem, který byl tvořen několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí. Součástí byla i měděná spirála. „Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou dokladem, že pohřbená žena měla vysoké společenské postavení,“ říká Petr Krištuf.

Okolí hory Říp je v hledáčku archeologů z FF ZČU už několik let. Zkoumají zde nejstarší pohřební monumenty, které před 6 000 lety tvořily charakter zdejší krajiny. Mohyla pravěké ženy tak leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé mohyly, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce z období asi 3 900-3 700 let před Kristem.

„Výzkum v Račiněvsi nám ukázal, že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ dodává Petr Krištuf.

Jaké moderní metody archeologové dnes používají? Která místa v Česku i ve světě mají podobně silný význam jako Říp? Poslechněte si celý rozhovor.