Původ slova vakcína musíme hledat u krávy
Vakcinace a vakcína patří v současných dnech mezi nejfrekventovanější slova. Jaký je vlastně jejich původ?
Vakcína s významem očkovací látka se do češtiny dostala z moderních evropských jazyků, pravděpodobně přes němčinu a angličtinu. Je odvozena od latinských slov virus vaccinus, tedy vir způsobující kravské neštovice. Toto označení vychází z latinského vacca, tedy kráva.
Původ slova souvisí s historií očkování. I když se lidé snažili o vakcinaci již od starověku, o první očkování v dnešním pojetí se pokusil britský lékař Edward Jenner v závěru 18. století. Vypozoroval, že lidé, kteří prodělali kravské neštovice, podstatně lehčí onemocnění, nemívají pravé neštovice. Toho využil a hnis z puchýřků nemocné přenesl úspěšně na malého chlapce. Podle vakcíny byl postup nazván vakcinace a v češtině slova fungují již od první poloviny 19. století.
Sloveso očkovat vzniklo od slova očko
Původně bylo očkování spojeno především se zahradnictvím, ve slovníku Josefa Jungmanna nacházíme ale také spojení jako očko ve vejci, očko na stromě. Očkovat tedy mělo význam štěpovat, později se slovo začalo používat i v lékařství.
Náležitý zápis slova vakcína je ve shodě s výslovností, tedy s dlouhým -í- a přídavné jméno má podobu vakcínový.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
