První pomoc: Jsme povinni ji poskytnout. Zároveň nikdy nevíme, kdy ji budeme potřebovat

První pomoc poskytujeme před samotným příjezdem záchranné služby, a povinnost poskytnout ji, má každý. Jsou ale situace, kdy to nelze. „Jediné, co by tomu bránilo je, kdybychom byli v ohrožení,“ říká ředitelka oblastního spolku Českého červeného kříže Plzeň Lada Brožová. Jedná se například o situace, kdy by nám hrozilo vlastní zranění a podobně. „Ale stále je povinnost zavolat záchranné složky, to znamená v tomto případě zavolat 155,“ dodává.

Zdravotnickou záchrannou službu voláme v momentech, kdy je před námi nějaký konkrétní pacient nebo pacienti, kterým můžeme poskytnout první pomoc. Jiná situace je v případě, kdy pacienty nemáme v našem dosahu. Takovou modelovou situací může být hořící dům, ve kterém se nacházejí lidé. „V takovém případě můžeme volat hasiče, ale ve chvíli, kdy mám před sebou konkrétního pacienta, jednoznačně volám 155,“ zdůrazňuje Brožová.

První pomoc může být vyžadována třeba u dopravních nehod. Abychom zvládli pomoc vůbec poskytnout, musí být situace pro nás bezpečná. Nesmíme zpanikařit a jednat s rozmyslem - mít povědomí, zda necháváme náš vůz na správné straně vozovky, umístit výstražný trojúhelník, obléci si reflexní vestu apod. "Já musím být primárně v bezpečí a také ti okolo. Pokud například jsou na místě bezprizorní děti, je naprosto v pořádku, že nejdřív zajistím to, aby byly v bezpečí. To znamená odvést děti za svodidla, popřípadě, když je na místě někdo další, zajistit, aby na děti dohlížel. Pak můžeme sami poskytovat první pomoc. Až když bude bezpečnost všech těchto lidí zajištěná, pak teprve se jdu věnovat pacientovi. Zní to hrozně, ale je to tak," popisuje Lada Brožová.

Jak poskytnout první pomoc zraněné osobě či osobám ve vozidle, v případě tonutí, při zasažení elektrickým proudem? Co dělat, když člověk vdechne cizí předmět? I na to uslyšíte odpovědi v pořadu Co cás zajímá.