Projekt muzea loutek by měla radnice představit veřejnosti
V souvislosti s plzeňským loutkovým Divadlem Alfa se neustále mluví o cenách, které v poslední době získává za své inscenace; naposledy včera za Krvavé koleno. V době největších úspěchů Alfy přichází plzeňská radnice s oznámením, že v Plzni konečně vznikne muzeum zaměřené na loutky. A to byl popud k napsání komentáře pro Petru Kosovou.
O muzeu loutek se v Plzni hovoří více než tři desítky let. A teď přináší tisk zprávy, že v historickém domě na náměstí Republiky už se činí dělníci. Přestože si muzeum už dlouho leckdo přeje, není jisté, jestli je zpráva o zahájení rekonstrukce nutně dobrá.
Především je podivné, že se vše odbývá v poměrném tichu. Přitom se jedná o investici 55 milionů korun a radní Marcela Krejsová slibuje interaktivní podstatu muzea. Proč tedy vedení města nevyužilo svého radničního mázhausu a nepředstavilo nový projekt obyvatelům Plzně? Proč se nepochlubilo? Co se vlastně chystá, kdo je autorem projektu a co je míněno pod slovem interaktivní?
Proč tolik podezření? Protože nejdřív přece musím mít jasný záměr a pak rekonstruuji. V tisku se dočtete, kolik stojí stavební práce a kolik bude stát projekt úpravy interiéru pro potřeby muzea. Jak tomu rozumět? Nejprve něco opravím a pak to budu znovu předělávat na míru nějaké koncepce? To doufejme, že ne!
Loutkové divadlo má v Plzni, hlavním městě loutek, dlouhou tradici. Loutkáři sem jezdili už za Rakouska-Uherska, pak tu začalo působit legendární Divadlo Feriálních osad. V období mezi dvěma světovými válkami hrály pro děti i dospělé tři desítky loutkářských souborů, převážně sokolských, které se mohly obracet s prosbou o pomoc i na největší hvězdu těch dob, profesora Josefa Skupu. Plzeňské muzeum má ve svých sbírkách desítky starých loutek. A některé současné výpravy inscenací plzeňského loutkového Divadla Alfa mají velkou cenu a rozhodně stojí za to uchovat je v muzeu pro příští generace. To je dokumentární část práce budoucího muzea.
Pak je tu ovšem ta edukativní a v tomto případě zaměření instituce předestírá před invenčního a znalého autora scénáře muzea nevěřitelné možnosti. A nemusí jít o velké peníze. Mnohé z nápadů, realizovaných v jiných světových loutkářských muzeích, nejsou vůbec založené na finančně a prostorově náročných moderních technologiích. Záleží na espritu tvůrce. Ten je ale zatím v utajení.
Ovšem: v časech, kdy se neustále v Plzni něco bourá nebo ruší nebo se usiluje o zrušení, je to dobrá zpráva, že by mělo naopak něco nového vzniknout. Tak ještě rozptýlit pochyby. Například: v rekonstruovaném historickém jádru města už je jen pár pih na kráse a dům na náměstí č. 23 je jednou z nich. Je ale opravdu vhodný pro muzeum loutek? Nikdo nedoložil důvody volby: nutnost opravit dům a vložit do něj libovolný obsah není ten nejlepší.
Je skvělé, že má město Plzeň vážný úmysl muzeum loutek vybudovat: byla by to nová atrakce pro obyvatele města i turisty. Ale jenom v případě, že koncepce nového muzea loutek nebude zastaralá a bude opravdovým lákadlem - a nejenom nudnou zastávkou při školním výletě 5. A.
Projekt by měl být veřejnosti představen: v současné době se totiž návštěvník v plzeňských muzeích s žádnou velkou interaktivitou nepotkává, místní muzejníci s ní zkušenosti evidentně nemají - takže nedůvěra v to, zda se opravdu jedná o dobře promyšlenou investici, je plně namístě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
