Pro obranu Ukrajiny jsou nyní nejdůležitější protiletadlové a protiraketové systémy, tvrdí brigádní generál v záloze Mičánek
Ministři obrany zemí NATO budou jednat o aktuální eskalaci ruské agrese proti Ukrajině. Ukrajinské vedení krátce po útocích požádalo západní země o další podporu a urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Probíhající konflikt se během necelého měsíce výrazně proměnil, změna strategie je tedy nevyhnutelná. Jak by nyní měla další vojenská a ekonomická pomoc Západu Ukrajině vypadat?
František Mičánek, brigádní generál v záloze
Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
Ivan Mikloš, slovenský ekonom a politik
Jana Matesová, odbornice na světovou ekonomiku, bývalá zástupkyně ČR u Světové banky
V průběhu konfliktu vyžadovala obrana Ukrajiny různorodou techniku. „V první fázi byly velice výraznou pomocí dodávky protitankových řízených střel a přenosné protiletadlové systémy krátkého dosahu. Dnes vidíme, že to nejdůležitější jsou protiletadlové a protiraketové systémy středního nebo delšího dosahu,“ popisuje brigádní generál v záloze František Mičánek změny v potřebách ukrajinské armády podle aktuální situace na frontě.
Obránci Ukrajiny se bez pomoci a dodávek techniky ze strany západních států neobejdou. „Samozřejmě to vyžaduje zvýšenou pozornost podporovatelů ukrajinského režimu. Nyní je potřeba změnit strukturu dodávek,“ dodává Mičánek.
Čtěte také
Německo v úterý do země dodalo první systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM ze čtyř přislíbených. Předání přitom bylo původně plánované až na listopad.
„Jeden systém sice nemá kapacitu změnit situaci v obraně ukrajinských sídel, nicméně pokud dorazí všechny čtyři systémy, je to výrazná podpora,“ rozebírá Mičánek možné důvody dřívějšího dodání. „Jsou schopny působit proti v podstatě všem typům prostředků vzdušného napadení“.
Zásoby zbraní a techniky nejsou dostatečné
Kyjev však v současnosti nepoptává pouze tyto obranné systémy. „Poptávka je opravdu velmi široká. Od munice, která je nejvíce poptávaná, přes systémy protivzdušné obrany, dělostřelecké systémy, pěchotní vybavení až po logistické věci, jako jsou nákladní automobily, vyprošťovací tahače,“ komentuje Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Ukrajina se může bankrotu vyhnout pokud bude pokračovat pomoc Západu.
Ivan Mikloš
Podle Asociace nyní z Ukrajiny proudí velké množství objednávek. „Ročně vyvážíme v oblasti vojenského materiálu mezi 14 až 17 miliardami a za první pololetí ten export činil téměř 13 miliard. Zhruba 40 procent z toho bylo určeno právě na Ukrajinu,“ tvrdí Hynek.
Čtěte také
„(S výrobou) jsou dva problémy. Jeden je s financováním, ten je na ukrajinské straně. Druhý je u nás, protože nestíháme vyrábět. Chybí nám lidi, chybí nám vstupní materiál,“ popisuje Hynek problémy současné výroby zbraní a munice.
Ekonomická situace válečné Ukrajiny
Vedení ozbrojeného konfliktu je pro Ukrajinu nesmírně nákladné. „V tomto roce se odhaduje, že ukrajinská ekonomika klesne o 30 až 45 procent. Toto jsou primární ekonomické dopady. Potom jsou tam samozřejmě obrovské materiální škody a další škody, které vyplývají z migrace,“ popisuje ekonom Ivan Mikloš.
Čtěte také
Současná Ukrajina je tak na pomoci Západu závislá i ekonomicky. Současný deficit dosahuje pěti miliard dolarů. „Válka zvýšila vojenské náklady a snížila příjmy. Deficit je financován částečně i z domácích a zahraničních půjček, ale i z grantů,“ uvádí Mikloš.
„Ukrajina se může bankrotu vyhnout, ale jen pokud bude pokračovat pomoc Západu. Nejdůležitější je především pružněji a rychleji plnit ty závazky, kterými se Západ zavázal. Zcela zásadní a klíčové je pomoci Ukrajině vojensky,“ dodává Mikloš.
V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, kolik bude stát obnova poválečné Ukrajiny či zda je finanční pomoc v současné situaci adekvátní nebo jak je na tom v současné době ekonomika Ruska. Provází Renata Kropáčková.
Související
-
Dvacet let slibujeme. Teď ale nastal čas dát dvě procenta na obranu do zákona, věří náměstek Šulc
Potřebujeme zákon, který stanoví výdaje na armádu ve výši aliančního závazku 2 % HDP? Debatují poslanec Lubomír Metnar (ANO) a náměstek ministryně obrany František Šulc.
-
Generál Mičánek: Příchod mobilizovaných záloh těžko něco změní. Ruské velení má problém s koordinací
„Velitelský sbor ruské armády evidentně není připraven vést společné operace na zemi, na moři a ve vzduchu. To je věc, která se nedá naučit hned.“
-
Alexandr Mitrofanov: Rusko právě prochází bodem nenávratu
V pátek 30. září má podepsat ruský prezident Putin připojení části ukrajinského území k Ruské federaci. Takzvaná referenda byla tak okatě falešná, že je neuznali ve světě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.