Principy regenerativní pastvy můžete aplikovat na dobytek i drůbež. Obnovíte půdní ekosystém a snížíte CO2

24. září 2022

V červnu 2022 se na farmě Wenzela Lobkowicze v Drahenicích na Příbramsku konal takzvaný Polní den. Zájemci viděli inovativní postupy regenerativního zemědělství v praxi.

Polní den pořádal startupový projekt Carboneg, který má za cíl podporovat uhlíkové hospodaření (takzvaný carbon farming) a zajistit spolupráci mezi certifikovanými zemědělci a firmami, které mají zájem o snižování CO2.

Na Polním dni se účastníci seznámili s principy regenerativní pastvy. Ta se týká nejen hovězího dobytka, do koloběhu pastvy lze zapojit i drůbež. Na příkladu pastevního způsobu výkrmu prasat byl prezentován vliv na kvalitu vepřového masa. Lobkowiczova farma předvedla také unikátní mobilní zastínění dobytka na pastvě, které je jediné svého druhu v u nás.

Unikátní mobilní systém zastínění na farmě Wenzela Lobkowicze

Zavedením regenerativní pastvy je možné snížit erozi půdy a významně prodloužit dobu, kdy se nemusí dobytek přikrmovat senem. To potvrzují slova farmáře Wenzela Lobkowicze: „Začínal jsem s 19 kusy zvířat na 35 hektarech a měl jsem problém je uživit. Dnes mám 75 kusů na 63 hektarech, z toho 40 hektarů pastvin je s vysokou úživností.“

Při regenerativním zemědělství nebo uhlíkovém hospodaření jde o obnovu půdního ekosystému. Přirozeně se podílí na sekvestraci uhlíku z atmosféry. Cílem je obnovit úrodnost půdy prostřednictvím přístupů, které se v současnosti neřadí mezi standardní způsoby obhospodařování půdy v zemědělství. Zásadní je snaha o minimální narušení půdy, ve které zbude více humusu. Ten na sebe váže více vody, která se pak snáze udržuje v krajině. Do půdy se vrací život a živiny, které jsou prospěšné pro růst rostlin bez umělých hnojiv.

Wenzel Lobkowicz

Rostliny zachycují při fotosyntéze problematický oxid uhličitý a ve spolupráci s půdním edafonem z něj vytváří organickou hmotu, které mají česká pole nedostatek. Z přebytečného uhlíku ve vzduchu je pak díky plodinám nepostradatelná živina. To všechno dohromady přispívá ke snižování podílu CO2 v atmosféře. Jako nejlepší způsob se jeví kombinace rostlinné a živočišné výroby na stejném pozemku. Hospodářská zvířata pasoucí se na poli přispívají k nárůstu organické hmoty v půdě.

„Kvůli degradaci půdy hrozí zemědělcům významné ztráty na výnosech plodin a také snížená kvalita nabízené produkce. Půdní struktura je něco, co se nikomu na světě nepodařilo vyrobit uměle, to umí jen příroda,“ komentoval situaci Václav Kurel za Carboneg, a dodal: „Odklon od zbytečného zpracování půdy je cesta, jak půdu udržet přirozeně živou. Dokáže pak lépe odolávat extrémním podmínkám sucha a přívalovým dešťům. Regenerativní zemědělci vrací život do půdy a díky tomu dosahují dlouhodobě stabilní a nadprůměrné ziskovosti.“

Polní den na farmě v Drahenicích

Budoucí spolupráce firem s českými zemědělci prostřednictvím podpory certifikovaných uhlíkových kreditů může významně přispět k řešení snižování CO2.

Spustit audio