Prevence mrtvice už u středoškoláků? Ano, je to potřeba!

„Cévní mozková příhoda, iktus, lidově mrtvice nebo také infarkt mozku je civilizační nemoc výrazně vázaná na vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku, kouření, pití velkého množství alkoholu, prostě na nekvalitní životní styl. Nejdůležitější je prevence. A to primární prevence, ještě než člověk onemocní, tady je nutné působit dlouhodobě,“ vysvětluje MUDr. Jiří Polívka, přednosta Neurologické kliniky plzeňské Fakultní nemocnice.

Věk lidí s rizikovými faktory i postižených mrtvicí se snižuje

Nezanedbatelný je také fakt, že cévní mozková příhoda může postihnout i mladého člověka. Následky si pak nese po zbytek života. „Ty zmíněné typické rizikové faktory se postupně stěhují do nižších věkových kategorií. Potýkají se s tím třeba v USA, ale vidíme to, bohužel, také u nás. Kolik dětí je obézních, kolik mladých lidí kouří, ve velkém pije alkohol a nepohybuje se. Dřív sportovali, běhali, dnes sedí u počítačů. To jsou významné skutečnosti, se kterými musíme pracovat,“ upozorňuje přednosta Neurologické kliniky.

Na změnu životního stylu a výživy není nikdy pozdě, ale čím dřív si kdo osvojí správné návyky, tím lepší vyhlídky ohledně celkového zdraví má do budoucna. Mnohem výraznější příznivý vliv bude mít taková změna u mladé populace než např. u lidí starších 70 let.

Edukační projekt Neurologické kliniky a Lékařské fakulty v Plzni

„Samozřejmě se o tom pořád píše a mluví v médiích, ale pokud přímo cíleně diskutujeme s těmi mladými lidmi, má to zřetelně lepší efekt. Kdybych já jim to říkal ve svém věku, mysleli by si, že takových řečí od dospělých už slyšeli… Proto jsme oslovili naše studenty medicíny, kteří jsou středoškolákům věkově blízcí,“ přibližuje projekt MUDr. Jiří Polívka, „a ti chodí do škol, s dospívajícími si povídají a předkládají jim dobrovolný dotazník.“

Lékaři zjišťují, nakolik jsou studenti středních škol obeznámeni s tím, co je to cévní mozková příhoda, jak se projevuje a co dělat v případě, že k ní dojde. Zajímá je, zda jsou informováni o rizikových faktorech, mezi které patří mj. hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením. Ptají se i na to, jestli se děti s mrtvicí někdy setkaly.

„Výsledky jsou příznivé, ve více než 95 % ti mladí uvedli, že jim akce něco přinesla a lékařská doporučení budou respektovat,“ pochvaluje si přednosta Neurologické kliniky v Plzni MUDr. Jiří Polívka. „Pokládáme to za velký úspěch. Je pravděpodobné, že získané poznatky přenášejí i domů, do svých rodin. Projektu už se zúčastnilo přes 500 středoškoláků. Je účelný a prospěšný a chceme v něm pokračovat.“