Přenos, příznaky, prevence. Vše o virové hepatitidě s lékařem FN Plzeň
Infekční hepatitida je virové onemocnění, které způsobuje zánět jater a známe jej pod názvem žloutenka. V ČR jsou známy typy virové hepatitidy A, B a C a začíná přibývat E.
Hepatitida A se často označuje jako „nemoc špinavých rukou“, projevuje se nevolností, zvracením, průjmem a horečkou. Hepatitida B je závažné onemocnění přenosné krví a tělesnými tekutinami. V inkubační době je toto onemocnění nerozpoznatelné, příznaky se mohou objevit až po několika týdnech i měsících. Nejkratší inkubační dobu má hepatitida A (okolo 1 měsíce, pak hepatitida E 1-2 měsíce, hepatitida C až 160 dní a hepatitida B dokonce 180 dní). Dochází k zažloutnutí pokožky, pacient má tmavou moč a bolesti břicha, je unavený, zvrací. Hepatitida C je středně závažné onemocnění, které se šíří jako hepatitida B, je více rozšířená a často přechází do chronického zánětu.
Virová hepatitida E se přenáší stejně jako hepatitida A, tedy kontaminovanou vodou, potravinami nebo přímým kontaktem s nakeženým člověkem. Tato hepatitida je nebezpečná pro osoby s poruchou imunity a těhotné ženy. Má podobné klinické projevy jako ostatní virové hepatitidy.
Očkování proti žloutence typu B je zahrnuto do povinných očkování dětí a je součástí tzv. hexavakcíny. Navíc se děti mohou očkovat proti hepatitidě A. Dospělí mohou zvážit očkování vakcínou proti typu A i B. Povinně jsou očkovány proti hepatitidě B rizikové skupiny, např. zdravotníci. Očkování proti typu C a E zatím neexistuje.
Světový den hepatitidy je stanoven na 28. července – den narození lékaře Barucha Blumberga, objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976.
Jaká je aktuální statistika výskytu žloutenky v České republice, kolik osob zemřelo, jak se hepatitida diagnostikuje a jaká je prevence? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
