Pozůstatky umělých vojenských nádrží na Šumavě už slouží pouze přírodě

20. prosinec 2021

Umělých vodních nádržích bylo na území Národního parku Šumava vybudováno velké množství. Určitě jich byly desítky, možná i stovky. Nejčastěji se stavěly v 19. a v první polovině 20. století a to z důvodu lepší dopravy palivového dříví, či třeba kvůli chovu ryb. Málo známým fenoménem je však budování vojenských nádrží.

Až do roku 1990 to byli vojáci, kteří určovali to, co se na území dnešního národního parku bude odehrávat a kdo a kam může vstupovat. Vojáci zde hlídali hranice, ale rovněž hospodařili v lesích, stavěli vojenské roty, ubytovny, bytové domy, asfaltové komunikace a také umělé vodní nádrže. „Taková nádrž typická je u Slatinného potoka na Slučím tahu nebo se dají najít mezi Modravou a Javoří pilou. Většinou to byly nádrže mělké, obdélníkového tvaru a pravděpodobně to bylo pro jejich potřebu vody, užitkové a možná že i pitné," potvrzuje bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

Co se týče použitého materiálu na stavbu těchto nádrží, jen minimálně se využíval tehdy vojáky velmi používaný beton. Z betonu byly maximálně požeráky, tedy výpustě těchto nádrží, hráze byly zemní. „Byly to nízké nádrže a mívaly hrází víc, protože to byly nádrže vybudované třeba v nivách potoků, takže ohrázováno bylo ze tří stran," popisuje Eva Zelenková.

Po té, co vojáci Šumavu opustili, tyto nádrže začali zarůstat a rozpadat se. Na druhou stranu v jejích pozůstatcích stále zůstávají místa, která jsou zavodněná – tvoří takové tůně, které využívají obojživelníci, vodní hmyz a podobně a tak dnes slouží přírodě.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio