Poslechněte si příběh ženy, pro kterou se lidové kroje staly celoživotní láskou

12. leden 2021

Stovky lidových krojů za svůj život ušila a také ručně vyšila Marie Kopecká z obce Luženice na Domažlicku. Nejdřív to byly opravy a úpravy pro rodinu a známé. Dnes šije historické obleky pro členy různých folklorních souborů nebo skupiny historického šermu.

Ušít a vyšít chodský kroj umí dnes už jen několik málo lidí. Mezi ně patří Marie Kopecká. Jako šička nebo šedlička, jak se na Chodsku říká, pracuje už řadu let a na kontě má například šest staňkovských krojů, které z větší části vyrobila jen podle fotografií.

Zručná švadlena má svoji dílnu zařízenou v rodinném domě a návštěvníky vítá s úsměvem a krejčovským metrem kolem krku. Teď aktuálně tvoří plzeňské kroje statkáře a statkářky, které budou vystaveny v selském dvoře U Matoušů v Plzni - Bolevci. Marie Kopecká se podle vlastních slov snaží dělat svoji práci tak, aby se všem líbila a dělala lidem velkou radost.

Začalo to u dětí

„Od malička mě ruční práce bavily, moje babička i maminky kroje nosily, babička byla na ruční práce šikovná, tak jsem talent asi zdědila po ní,“ myslí si paní Kopecká. Kroje začala šít pro své děti, když byly malé, pak pro děti kamarádek, a tak to všechno začalo. Dnes hledá inspiraci v literatuře, ale nejraději je, když vidí starý kroj na vlastní oči. „Doma mi stačilo zapátrat v truhle a našla jsem něco po babičce,“ řekla.

Inspiraci hledá nadšená švadlena také u místních babiček, ty jí nosí třeba vzory na vyšívání. „Mám toho pěkný sešitek, abych to vše vyšila, na to bych tu musela být ještě hodně let,“ myslí si. Ozdobené a vyšité podle tradičních krojů má paní Marie i roušky, na jaře prý začala šít pro celou vesnici a pár kousků pro sebe si pěkně „vymazlila“.

Velkou radostí byla rekonstrukce staňkovského kroje

„Tyto žluté kalhoty se jmenují praštěnky, patří na ně zlaté knoflíky. A nejvíce práce dá poskládat a zažehlit pravidelné sklady na sukni dámského kroje,“ popsala žena, která u šití nebo vyšívání tráví celé dny. Největší relaxací je pro ni práce na zahradě nebo společný čas s vnoučaty. „Mám dvě vnučky, ta tříletá je hodně zvědavá, tak třeba po mně něco podědí,“ doufá.

Velkou radost paní Kopecké udělal v roce 2017 staňkovský starosta. Přál si, aby se pokusila obnovit zaniklé staňkovské kroje. Vycházela přitom jen z jedné staré fotografie. „Původně chtěli dva kroje, ženský a mužský, jenže nakonec z toho bylo krojů šest, protože se liší kroje dětské a kroje svobodných a vdaných nebo ženatých,“ vysvětlila. Kroje jsou nyní vystaveny v expozici bývalé zrekonstruované radnice.

autoři: Martina Klímová , Michaela Svobodová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.