Pomůže zázvor při nachlazení? Zatím toho víme málo

21. prosinec 2019

Zázvor patří mezi populární pochutiny a využívá se například pro přípravu limonád, piva, sušenek, perníků a dalších dobrot. Traduje se také údajná prospěšnost zázvoru pro zdraví, například při nachlazení. Co na to věda?

Skupina čínských odborníků z univerzity z Lan-čou si dala práci s tím, že zhodnotila dostupné studie, které se týkají možných zdravotních účinků zázvoru. Ten je populární součástí právě tzv. tradiční čínské medicíny. V červnu letošního roku zveřejnili odborníci výsledky své analýzy.

Zjistili, že rostoucí popularita zázvoru vede k většímu počtu studií, které zkoumají jeho možné zdravotní účinky. Nicméně kvalita studií je podle nich bohužel poměrně nízká a studie jsou mnohdy natolik rozdílné, že je obtížně jejich výsledky srovnávat.

Zázvor je vytrvalá rostlina vzrůstu až téměř jednoho metru, která pochází z jihovýchodní Asie. Jde o rostlinu příbuznou například s kurkumou, kardamomem nebo galangalem, jejíž oddenek se používá tradičně jako koření nebo jako domácí prostředek proti různým neduhům. Do Evropy se zázvor dostal v rámci obchodu s kořením nejpozději ve starověku, protože existují doklady o jeho používání starými Řeky a Římany. Dnes je zázvor v Evropě tak populární, že se ho zde každoročně spotřebuje okolo 60 tisíc tun!

Provedená lékařská sledování naznačují, že by zázvor mohl mít pozitivní zdravotní účinky a že by mohl být využit v medicíně. Nadějně se jeví užití zázvoru v případech nevolnosti a zvracení. Případně k potlačení bolesti a tzv. metabolického syndromu, který zahrnuje obezitu, zvýšený krevní tlak, zvýšení hladiny tuků v krvi a poruchu metabolismu krevního cukru. Ale i v těchto případech je nutné podle závěrů analýzy zpracovat lépe připravené lékařské studie, které by lépe specifikovaly jak vlastní podávání zázvoru, tak se také více soustředily na jeho možné negativní účinky.

V případě nachlazení ale nejsou k dispozici důkazy, které by potvrzovaly smysl užívání zázvoru, ať už jako prevence, nebo při léčbě.

Chemické látky obsažené v zázvoru

Aktivní složkou zázvoru je gingerol, což je chemická látka příbuzná s kapsicinem nebo piperinem, které jsou příčinou pálivosti paprik nebo pepře. Při kuchyňském zpracování zázvoru dochází k chemickým změnám a vzniká látka označovaná jako zingeron. Ta má chemickou strukturu podobnou například vanilinu nebo eugenolu, které známe jako vonné složky vanilky nebo hřebíčku. Proto se zingeron používá jako složka kořenících směsí nebo jako parfémující látka v kosmetickém průmyslu.

Co je nachlazení?
Jako nachlazení se označuje skupina onemocnění horních cest dýchacích, která se obvykle projevují ucpaným nosem, výtokem z nosu, kýcháním, bolestmi v krku, kašlem, bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou nebo horečkou. Nejčastěji jsou původci nachlazení rhinoviry (z řeckého rhis = nos). Ale medicína rozlišuje více než 200 různých virů, které mohou nachlazení způsobit. Konkrétní projevy nachlazení se mohou lišit podle toho, kterým virem bylo způsobeno. Nicméně obvykle trvají asi týden až 10 dní, v některých případech mohou přetrvávat i déle.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.