Pokus o kuskus.
Racionální výživa se stále více stává součástí našich jídelníčků. Nemají to ale vždycky ti, kteří jdou nakoupit nezvyklé potraviny do obchodů vždycky lehké. Důkazem nechť je fejeton Jiřího Tomáše Blažka, v němž autor popisuje svoji zkušenost.
Titulek Pokus o kuskus není samoúčelnou hříčkou. Je to zcela vystihující popis půlhodinové štrapáce, kterou jsem absolvoval nedávno navečer v jednom z plzeňských super, či hypermarketů; nevím, kam tento patří, ale jezdí se tam vozíky a bruslí se tam, a já jsem si všechny tyto trhy tohoto času přejmenoval na ježíškodromy. Pokus o kuskus začal pokynem na papírku, co mi napsala má žena. Kuskus normálně doma jíme, ale nakupoval jsem ho samostatně poprvé. Už vím dobře, kde najdu tofu, vím také, že hummus, napsaný s dvěma em není zahrádkářsky výživná zemina, ale výživná potravina třebas i pro zahrádkáře. Kde najdu kuskus jsem ovšem nevěděl a nevím to ani teď. V mnou navštíveném ježíškodromu to ovšem nevěděl ani nikdo z domácích, dokonce ani bruslař ne, což paní v informacích udivilo velmi. Bruslaře s telefonem si tam považují, já také, byl moc slušný, ale o kuskusu nevěděl nic. Tak tedy, a nejenom pro něho:
Kuskus je etnické jídlo. Arabské. Možná ze Súdánu, nevědí to v Africe jistě, ale zabydlel se hlavně v Tunisu a v Maroku. No, a teď už dlouho bydlí i v labužnických spižírnách Francie, ovšem i u nás. Afričané dělají kuskus z tvrdozrnné pšenice, zpracované do malých kuliček, které se nejčastěji připravují v páře nad dušeným masem. Existují dokonce speciální kuskuséry, což jsou hrnce se zabudovaným cedníkem, ale u nás v Evropě i v unii si vystačíme s cedníkem zvlášť, postaru zavěšeným v hrnci. Stačí pár minut a kuskus je akorát. Nechci se plést do kuchyně pravidelným přispěvatelkám receptů, ale řeknu vám, že z kuskusu uděláte jak dobrý salát, tak hlavní jídlo i dezert, prostě kuskus je dobrý sladký, slaný i sladkokyselý. Jen ho sehnat.
Neměl by to být problém, protože i v renomovaných časopisech vám zcela vážně poradí, že ho dostanete jak v obchodech Country Life, tak třeba v Tescu. No a já se spolehl na to tak třeba a od čtvrtka jsem dozajista všemi bezpečnostními kamerami nafilmován jako naprostý zbloudilec nebo si museli v tom Tescu pomyslet, že jsem kradák bonbonů, když jezdím rychleji než bruslař stále stejnými okruhy a podezřele dlouho nic nenacházím. Mají tam také ale v tom filmovém archivu zaznamenáno, že jsem se vyptával dvou zaměstnankyň a dvou zaměstnanců, jednoho bruslaře a jedné paní v informacích, která se někoho ptala telefonem a moc se tomu kuskusu nasmáli, mají zaznamenáno, že jsem sháněl kuskus, který nenašli ani oni. Tvrdí se o nich, že kuskus prodávají. Ale nenajdou ho, tak je to. Musím tam se ženou. A když budu mít chvilku, objedu s vozíkem s pytlíkem té pšenice všechny zaměstnance, abych je s ním seznámil a povím jim, kde ho u sebe v práci najdou. Je dobrý, je hned hotový. Jen ho najít, kuskus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
