Pojďte s námi do ZOO - Zoologická zahrada města Brna

20. březen 2002

Ve společném projektu Českého rozhlasu 2 - Praha a časopisu Naše nejmilejší zvíře vám postupně budeme představovat jednotlivé zoologické zahrady, jejich historii, zajímavosti a osudy jejich obyvatel. V únoru letošního roku jsme se vydali do zoologické zahrady, která oslaví v příštím roce padesáté výročí svého založení, do Zoologické zahrady města Brna.

Něco málo z historie
K logu Zoologické zahrady města Brna patří krokodýl, který je neodmyslitelně spjat s historií města samého. V roce 1608 přivezli poslové tureckého sultána skoro čtyřmetrového krokodýla nilského arcivévodovi Matyášovi, který ho při svém ustanovení moravským markrabětem daroval městské radě. Krokodýl žil ve vodní nádrži na tehdejším Zelném trhu, kde však bohužel dlouho nevydržel. Když pošel, byl vypreparován a zavěšen v průjezdu Staré radnice. Lidová fantazie z něj časem vytvořila známého "brněnského draka". Bylo to však první exotické zvíře, jehož chov je v Brně doložen. V dalších stoletích bylo zřízeno několik zookoutků, které však postupně zanikaly. Až v roce 1935 byl ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně, jehož snaha byla korunována úspěchem předposlední srpnový den roku 1953, kdy byla slavnostně otevřena zoologická zahrada na Mniší hoře v Brně - Bystrci. V současné době na této hoře žije téměř tisíc zvířat, které představují přibližně 200 druhů z celého světa, a za některými z nich nás zavede následující procházka.

Procházka po zoo
Naším průvodcem byl odborník na slovo vzatý, hlavní zoolog RNDr. Bohumil Král, CSc. Procházku jsme začali u jedné z nových expozic, která představuje pavilóny zoologických zahrad třetího tisíciletí. Tento nový směr klade důraz zejména na vytvoření přirozeného biotopu chovaných zvířat s použitím převážně přírodních materiálů. Klasické mříže již tedy v "Tygřích skalách" (tak se nová expozice jmenuje) naštěstí neuvidíme, zato máme možnost sledovat v téměř přirozeném prostředí tygra sumaterského a levharta cejlonského. Tygr sumaterský, nejmenší poddruh tygra, je v přírodě kriticky ohrožen. Jeho počet se odhaduje přibližně na 200 kusů ve volné přírodě a 260 kusů v zajetí. V "Tygřích skalách" žijí zatím dva samci, ale brzy by měla dorazit i samice, takže se budeme těšit i na možný přírůstek této vzácné kočkovité šelmy.

Tygr sumaterský
0:00
/
0:00

Dále pokračujeme kolem výběhů kanadských vlků k losům. Los evropský na první pohled vzbuzuje úctu svou velikostí. Samci mohou dorůstat až 250 cm výšky v kohoutku a váží až 700 kg, právem jim tedy náleží často používaný název král lesa. U nás byl los ve volné přírodě vyhuben ve 12. - 15. století a znovu se na našem území usadil až v posledních letech. Ve výběhu před námi je jeden samec a dvě samice. Na první pohled je patrné, že každá samice má jinou povahu. Jedna je velmi mírná a zvědavá, možná by se dala i pohladit, pokud by se to smělo. Druhá je plachá, obezřetná a podle doktora Krále by možná s námi zkusila své síly. Nebudeme to raději zkoušet a přecházíme ke zvířeti, jehož název je pro mnohé velkou neznámou. Víte tedy, kdo je takin?

Takin patří do řádu sudokopytníků, čeledi turovitých, bývá zařazován ke kamzíkům, ale ve skutečnosti připomíná menší chlupatou krávu na silných nohách. Žije jako lesní druh na území jižní Číny, Tibetu a severní Barmy. Živí se převážně listy a výhonky bambusu. V zoologických zahradách bývá chován velmi vzácně. Do Brna dorazila vzácná telátka před dvěma roky. Dnes, když už příliš jako telátka nevypadají, se možná postarají o rozmnožení svého druhu. Zkoušíme pro rozhlasové posluchače nahrát jeho hlas, ale na mikrofon se takin příliš vlídně netváří. Drbe se vytrvale o plot, což slouží k odstraňování staré srsti a zároveň jako demonstrace síly.

Od takinů přecházíme k dalšímu ohroženému druhu kiangovi (druhu divokého osla). Kiangové jsou ve volné přírodě (žijí na náhorních plošinách Tibetu) také ohroženi vyhynutím. V zajetí jsou bohužel velmi malá chovná stáda, která nejsou schopna zajistit kvalitní reprodukci, a proto záchrana kiangů spočívá spíše v záchraně divoce žijících zvířat. Kiangové přešlapují v suchém listí výběhu, ale bohužel příliš daleko pro rozhlasový mikrofon. Najednou si uvědomujeme, že v suchém listí šlapeme i my, a tak je zvukový doprovod kiangů zajištěn. Díváme se jim s kolegou upřeně do očí a hrabeme nohama ve stejném rytmu, ještě že nás nikdo nevidí.

V prohlídce pokračujeme Pavilonem exotického ptactva, kde se ozývá kakafonie štěbetání, hlasů i pozdravů ahoj. Od ary, který nás tak krásně vítá, přecházíme ke dvěma nejzajímavějším ptákům tohoto pavilonu. Prvním je velmi vzácný madagaskarský papoušek vaza velký, kterého místní děti překřtily na Vášu, druhým novozélandský papoušek nestor kea. Nestor kea byl v přírodě málem vyhuben "díky" ovcím. Ptáte se, co mají papoušci společného s ovcemi? Před kolonizací Austrálie a Nového Zélandu se tento papoušek živil nejrůznějšími bobulemi a hmyzem. Po příchodu osadníků a zavedení intenzivního chovu ovcí se často sušily ovčí kůže venku. Papoušci si zvykli z nich ozobávat kousky tuku a zbytky masa. Občas se stalo, že se pokoušeli vyklovnout kousek kůže i ze živé ovce. Pro farmáře se tak stali "vrahy ovcí" a byli nemilosrdně hubeni. V současné době byla tato pověra naštěstí vyvrácena a stavy keů se ve volné přírodě zvyšují.

Nestor Kea

Naší krátkou procházku Zoologickou zahradou v Brně končíme v dalším novém pavilonu, v "Tropickém království". Nadšeně si prohlížíme africké šelmičky surikaty, které od nás dělí pouze ne příliš vysoké sklo. Jsou velmi zvědavé a svým postojem na zadních tlapkách se dožadují naší pozornosti. Na jejich výběhu je umístěna cedulka "Pozor, skáčeme a koušeme". Přestože jim strkáme rozhlasový mikrofon skoro k čumáčkům, naštěstí žádná neskáče ani nekouše. Náš poslední pohled patří symbolu této zoo, krokodýlu nilskému. Chovný pár se zde tak úspěšně množí, že často nastává problém mláďata udat. Jejich preparovaný prapředek, který se stále v Brně těší pozornosti turistů, by měl určitě radost.

Surikata

Na co se můžete těšit?
Brněnská zoologická zahrada je, dle slov ředitele MVDr. Martina Hovorky, v současné době ve stádiu přerodu v moderní zoopark. Je připravena strategie rozvoje této zoo s podtitulkem "Zastavení evoluce". První projekt této řady s pracovním názvem "Beringia" je těsně před schválením. Pokud vše dobře dopadne, budete se moci zanedlouho seznámit s expozicí, která má představovat stěhování a vývoj živočišných druhů mezi Asií a Amerikou od doby, kdy zde existoval pevninský most. V blízké budoucnosti vás můžeme pozvat nejenom na prohlídku zoo, ale i na zajímavé akce: 21. dubna - Jarní otevírání zoo a Den Země, 1. května První máj ve stylu country a 19. května Den pro rodinu s centrem pro rodinu a sociální péči.

S Českým rozhlasem 2 - Praha se vypravíme s rozhlasovým mikrofonem do zoologické zahrady v Plzni a v Hodoníně. Pokud vás procházka Zoologickou zahradou v Brně zaujala, poslouchejte pravidelný pořad "anebo jinak - pojďte s námi do zoo", který vysíláme každé poslední úterý v měsíci od 22 hodin a 30 minut. Zoologickou zahradu v Plzni vám představíme v dubnovém pořadu a v květnovém čísle časopisu Naše nejmilejší zvíře.

autor: JMys
Spustit audio