Podzemní vody z výsypky bývalého lomu Hájek na Karlovarsku vyčistí unikátní systém

Sedimentační nádrže, třískové železo a mokřady. To jsou základní principy čistícího systému, který vznikne u výsypky bývalého lomu Hájek na Karlovarsku. Unikátní technologii Wetland+ na čištění vod vyvinuli odborníci na Technické univerzitě v Liberci. Systém bude pilotně instalovaný pouze na dvou lokalitách, a to právě v Hájku a v polském Jaworznu. Pokud se osvědčí, bude využíván také v dalších lokalitách na území Evropské unie i mimo ni.

Na výsypku u bývalého lomu Hájek bylo v 60. a 70. letech nekontrolovatelně vyvezeno až 5 tisíc tun nebezpečných látek ze společnosti Spolana Neratovice. Jednalo se o velké množství pesticidních látek, které se rozpouští a vtékají do povrchových vod, kde překračují ekologické limity.

Nový systém sice nezničí nebezpečné látky přímo ve výsypce, ale zabrání jejich úniku do přírody a povrchových vod. Výhodou této metody čištění kontaminovaných vod jsou především nízké náklady a nenáročná údržba.

„Lokalita je připravená tak, aby fungovala bez zásahu člověka. Voda bude gravitačně protékat čistícím systémem,“ uvedl Petr Brůček, vedoucí oddělení jednoho z odštěpných závodů státního podniku Diamo. Filtrační pole pokryje 0,75 hektaru, přičemž celá výsypka je o rozloze zhruba 30 hektarů.

Metoda je založena na průtoku vody několika zónami a mokřadem jako finální čistící jednotkou. Výstavbě systému předcházel pilotní projekt, který na výsypce u bývalého lomu Hájek státní podnik Diamo zahájil v roce 2014.

„Poslední dva kroky sytému – biosorpce a mokřadní systém tady v malém měřítku v minulosti už byly. Zjistili jsme, že jsou schopné znečištění částečně odbourat. Systém vyladíme tak, aby svým rozsahem odpovídal tomu množství, které je potřeba vyčistit,“ vysvětlil Brůček.

Spojení biologických a chemických procesů

Podle koordinátora projektu Miroslava Černíka z Technické univerzity v Liberci je systém unikátní v tom, že dokáže odbourat i látky, které se těžko likvidují. „Využíváme biologické procesy tak, že je spojíme s chemickými. Nejprve ty látky převedeme na ty lépe odbouratelné chemickou redukcí, potom za pomoci biologického systému ty látky odbouráme a vody vyčistíme až pod stanovené limity,“ řekl Černík.

Realizace systému byla možná díky projektu Lifepopwat, na kterém spolupracovala Technická univerzita Liberec se státním podnikem Diamo. Díky tomuto projektu se podařilo získat také evropské dotace.

„Po letech snahy se nám podařilo získat projekt v rámci programu Life. Cílem tohoto projektu je čistit vody i v dalších lokalitách. Dostali jsme dotaci ve výši asi 1,7 milionu EUR (zhruba 45 milionů korun). Dotace pokrývá asi 60 procent. Pro české subjekty je tam ještě spolufinancování z fondu Ministerstva životního prostředí, celkově se dostáváme k 75 procentům a zbytek si musíme sehnat,“ vysvětlil Černík.

Práce na výstavbě začnou v srpnu letošního roku. Hotovo by mělo být na konci roku 2021.

Více v reportáži: