Plzeňská synagoga měla za války štěstí. I proto je dnes druhou největší stavbou svého druhu v Evropě

20. duben 2020

Synagoga na Klatovské třídě v Plzni je památkou, která neodmyslitelně patří ke skvostům krajské metropole. Přitom stačilo málo a tahle krásná židovská památka nemusela vůbec stát. A tím se vysvětluje i to, proč je druhou největší synagogou v Evropě. Na růžích neměla plzeňská synagoga ustláno ani během socialismu.

Stejně jako největší synagoga v Evropě, která stojí v maďarské Budapešti, měla synagoga v Plzni prostě štěstí. Jako zázrakem se jí vyhnulo nacistické běsnění o takzvané křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Fanatici ji nevypálili a nezničili jako mnoho ostatních. Kvůli tomu zanikla do té doby řada větších evropských synagog.

Plzeňská synagoga dnes přinejmenším zvenčí kvete do krásy. Za socialismu ale dlouhá desetiletí chátrala a málem se zřítila. Do památky zatékalo, interiéry byly v dezolátním stavu. Po revoluci se naštěstí podařilo sehnat potřebné prostředky a provést nutné opravy.

Pro její specifickou akustiku a nádhernou vnitřní výzdobu se tu dnes konají originální koncerty. Synagoga nabízí neopakovatelnou atmosféru. A to už od roku 1893, kdy byla její stavba dokončena.

Do synagogy se vždy podle přísných židovských předpisů vstupuje od západu a vstup je tedy z nenápadného dvorku uprostřed vnitrobloku. Když někdy zavítáte do plzeňské synagogy třeba na koncert, nebo jen na prohlídku, budete vstupovat sice z hlavní Klatovské třídy, ale vlastně postranním vchodem.

V minulosti tuhle drobnost na kráse, tedy že se hlavní vchod nachází ve dvoře uprostřed obestavené čtvrti, Židovská obec vyřešila mazaně. Z klatovské třídy se procházelo průjezdem, takže všichni věřící, kteří šli na mši, byly na hlavní Klatovské třídě přeci jen vidět. A o to mnohým z nich tak trochu šlo.

autor: Pavel Halla
Spustit audio