Petr Vok nebyl žádný prostopášník, tvrdí historikové. Zemřel v klidu na zámku Třeboň, a tím vymřel rod Rožmberků
Petr Vok, jeden z nejvýznamnějších představitelů naší šlechty rudolfinské doby. Od dětství vyrůstal ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka, nejbohatšího a tím pádem taky po králi nejmocnějšího šlechtice v celém království, s nímž se počítalo nejen na post rožmberského vladaře, ale i na polský trůn.
Petr Vok v politickém životě nedosáhl výraznějšího úspěchu ani vlivného postavení. Žil v ústraní na zámku v Bechyni. Správy rožmberského majetku se ujal až po Vilémově smrti roku 1592.
Vilémovi ani jedna ze čtyř manželek nebyla schopná dát dědice a podobně na tom byl i Petr Vok. Ani on se od své manželky Kateřiny z Ludanic nedočkal žádného potomka. Protože se jeho panství začalo topit v dluzích, byl nucen postupně rozprodávat majetek, včetně českokrumlovského zámku, který skončil v rukou císaře Rudolfa II.
Vokovou novou rezidencí se stal zámek v Třeboni. Tam strávil zbytek života a tam také v roce 1611 zemřel. Ve starší literatuře i ve slavném filmu Svatby pana Voka s Milošem Kopeckým v hlavní roli bývá ztvárněn jako rozmařilý prostopášník. To má ale podle historiků k pravdě hodně daleko. Petrem Vokem vymřel rod Rožmberků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
