Petr Mejstřík: Funkci kastelána Velhartic opouštím s dobrým pocitem

6. leden 2020 13:00

Když na Velharticích začínal, byl celý areál hradu zarostlý a v havarijním stavu. Když k 30. prosinci 2019 končil, byly Velhartice jednou z nejnavštěvovanějších památek v Plzeňském kraji.

Kastelán Petr Mejstřík věnoval hradu velkou část svého života, přesně 36 let a 7 měsíců. Nyní se rozhodl práci kastelána předat mladším. Hrad, kde celou dobu nejen pracoval, ale i žil a kde s manželkou Andělou vychovali pět synů, ještě úplně neopouští.

O Velharticích rozhodl bratr

„Po vysoké škole v roce 1982 jsem šel jezdit na kamion, abych si splnil klukovský sen. Potom jsem měl nějaké nabídky, asi i zajímavější než Velhratice, ale nedokázal jsem se rozhodnout. Jednou jsme s bratrem seděli na lavičce v Liberci, kde jsme tehdy bydleli. On se podíval na měsíc a řekl, že to vidí na Velhartice. A já tam v roce 1983 nastoupil.“

Když areál hradu Petr Mejstřík přebíral, byl na něj vydán stavebním úřadem havarijní výměr. Objekt se nesměl k ničemu používat. Hrad pohlcovala vegetace. „Člověk nevěděl, kam dřív skočit a to jsem přesně potřeboval. Měl jsem chuť něco dělat, to mi vyhovovalo,“ řekl bývalý kastelán. „Začaly se tady objevovat skupiny mladých lidí, ke kterým jsem měl blízko. Ty lidi tady pracovali a poznávali se. A mělo to daleko větší dopad, než jen to, že se Velharticím začalo pomáhat.“

Z dnešního pohledu měl hrad doslova legrační rozpočet. „Sotva to stačilo na to, aby se uplatila voda, elektřina a koupil pytel vápna. Jsem šťastný, že jsem tuhle éru zažil. Je to blízké mému naturelu, bližší než zpracovávat stamilionové dotace. Myslím, že jsem byl ve správný čas na správném místě.“

Velhartice ovlivnily mnoha lidem život

„Mám radost z toho, že hrad žije. Ale daleko významnější je pro mě skutečnost, že tohle místo se za ta desetiletí, co jsem tady mohl působit, stalo místem setkávání mnoha lidí. Spoustě lidem se Velhartice doslova zadřely pod kůži a výrazně ovlivnily jejich životy.“

Petr Mejstřík na hradě Velhartice zůstává, jako technický pracovník. Pokud by prý zjistil, že má potřebu mluvit novému kastelánovi do práce, raději odejde. „Co jsem mohl, to jsem hradu dal. Je správný čas odejít. Odcházím se spokojeným pocitem. Takový pocit bych každému, když bude s něčím končit, přál.“

autoři: Jitka Englová , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio