Petr Holub: Vítejte v dobrých časech. Pokud věříte, že přišly
Ty zlé časy konečně skončily. Zdražování uplynulých dvou let může mnohý tuzemský spotřebitel považovat za noční můru, která naštěstí už odchází. Ještě v prosinci dosáhla meziroční inflace, jak jsme se dozvěděli od Českého statistického úřadu, zhruba sedmi procent a to bylo opět nejvíc v celé Evropské unii. Napříště už ovšem bude všechno lepší a meziroční růst cen se bude držet mezi třemi a čtyřmi procenty.
Pořád to sice ještě není ideální situace, ale co není, to už může brzy být.
Čtěte také
Tak zní příběh, který vyprávějí mnozí politici a ekonomové, a prostý člověk jim za to v čase zlých zpráv nemůže být dost vděčný. Nebe se také může vyjasnit, poměry zlepšit a lidé znovu zbohatnout.
Potíž je v tom, že se tento příběh týká pouze poměrů v makroekonomice a ve sféře vysokého byznysu. Pro běžné občany spíše zakrývá realitu, což v této chvíli stejně jako jindy nepřináší nic užitečného. Je pravda, že inflace klesá, a v zásadě dokonce platí, že ceny nerostou. Přesto to neznamená, že po cenových šocích z uplynulých dvou let začaly klesat na předchozí úroveň.
Řada producentů a dodavatelů účtuje mimořádné zisky
Konkrétně plyn v uplynulých dvou letech zdražil na dvojnásobek, elektřina o dvě třetiny a potraviny o třetinu. Z pohledu běžného člověka, který nevěřícíma očima pročítal účty od energetiků, případně ceny u regálů v samoobsluze, by tedy bylo načase tarify vrátit zpátky.
Čtěte také
Jenže k ničemu takovému se očividně nechystají dodavatelé služeb ani spotřebního zboží. Optimistické výroky o klesající inflaci prostě jen slouží k potvrzení, že se už nic zlepšovat nebude. Jak by se to také mohlo zlepšit, když žijeme v kapitalismu, cena se určuje na volném trhu a producenty nebo obchodníky jen těžko přesvědčíte, aby z jednou dosažené úrovně slevili.
S tím se však může obyčejný člověk jen těžko smířit. Drahotu rozjely energie, které nejsou obyčejným zbožím, spíše komoditou, jejíž dodávky za dostupnou cenu je povinen zajistit stát. Produkce potravin se každoročně dotuje částkou poblíž 50 miliard korun, i do ní má tedy stát právo mluvit. V obou případech je tedy zcela legitimní důvod zasáhnout do tržních poměrů, přesněji řečeno změnit dosavadní regulaci. Přitom nejde jen o elektřinu a potraviny, našly by se i další oblasti, kde stát své možnosti regulace nevyužívá.
Jestli se do toho v dohledné době představitelé nějaké vlády pustí, je ve hvězdách. V každém případě nelze vyloučit, že si řada producentů nebo dodavatelů účtuje mimořádné zisky. Zároveň by měl spotřebitel vědět, že se nemusí se svou současnou situací smířit. Jak ovšem může svou aktivitou na politickém či ekonomickém poli zařídit, ať se ceny přece jen sníží, to už je druhá otázka.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
