Petr Holub: Poučení z krize – nikdy nepodceňujte hospodářskou politiku
Bývalá ministryně Jana Maláčová žádala v diskusi v České televizi po vládě sepsat strategii, která by nastartovala trápící se národní ekonomiku. Vzbudila tím rozpaky, v jednom ohledu ale měla pravdu. Vláda žádného členského státu Evropské unie si nemůže příliš vyskakovat, připomněl v diskusi exguvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Těžko tedy může kabinet Petra Fialy nějakou dotační či daňovou politikou podpořit vybraný technologický sektor, případně podnikatelům nařídit, na jaký druh byznysu se mají orientovat.
Čtěte také
Sotva lze vybudovat státní podnik, který by se stal evropským lídrem v nějaké branži, třeba při vývoji umělé inteligence nebo skladování zeleného vodíku. I kdyby to stát dokázal, stejně mu to pravidla společného trhu neumožní.
Na druhé straně mají moderní státy celou řadu ekonomických pravomocí, jen se o nich málo mluví. Možná by nárokům exministryně Maláčové stačilo, kdyby se efektivně využívaly. Zdejší ekonomika byla jediná v Evropě, která se ještě loni nevrátila na úroveň před krizí.
Důvodem může být, že tuzemská inflace dosáhla druhých nejvyšších hodnot v Evropské unii. Přitom Česko patřilo společně s pobaltskými státy do zvláštní skupiny, kde zřetelně nejvíc vyrostly regulované ceny. Stát tedy musel akceptovat zdražování, které vlády v ostatních zemích nepřipustily.
Efektivnost regulací
Z toho už lze prostou logickou úvahou odvodit, že neúčinné státní regulace byly důvodem mimořádně vysoké inflace a nepřímo tak přispěly k nelichotivé bilanci celé ekonomiky.
Čtěte také
Každého přirozeně napadne, že hlavním viníkem jsou ceny energií, které utekly během krize z dřívějších hodnot opravdu nápadným způsobem, u elektřiny i plynu na dvojnásobek. Stát přitom může ceny ovlivňovat prostřednictvím Energetického regulačního úřadu.
Ovšem nejsou jen energie. Faktické regulaci podléhají ceny u zboží, ze kterého stát vybírá speciální spotřební daně. To se týká například tabáku, alkoholu a pohonných hmot.
U vodného i stočného vydává cenové vyhlášky ministerstvo financí, u některých služeb jako jsou odvoz odpadu a veřejná doprava rozhodují o cenách komunální samosprávy. Ceny ve zdravotnictví mohou ovlivnit zdravotní pojišťovny a speciálně ceny léků hlídá Státní úřad pro kontrolu léčiv.
Čtěte také
Celkem tvoří zboží a služby s regulovanými cenami čtvrtinu spotřeby domácností, aspoň podle statistického úřadu. Přitom s výjimkou městské hromadné dopravy a pohonných hmot patřil růst těchto cen během krize k nejvyšším v Evropě.
Slabý stát?
Stát může do cen zasahovat i v jiných oblastech, konkrétně prostřednictvím antimonopolního úřadu. Ani v tom však není příliš úspěšný, o čemž svědčí fakt, že tuzemské ceny potravin vyskočily počátkem roku 2022 v Evropě nejvíc, s výjimkou zmíněného Pobaltí.
Příliš silná regulace vyžaduje, aby stát nahradil dodavatelům ztráty, a nelze tedy vyloučit, že se úřady chtěly vyhnout vyšším výdajům. Přes takovou výhradu ovšem platí celkem jednoznačně, že tuzemský stát je příliš slabý na to, aby ochránil ekonomiku, když se dodavatelé rozhodnou využít inflační příležitost.
Ve zmíněném ohledu má exministryně Maláčová pravdu. Jde o trvalou bolest, která nepřišla až se současným kabinetem. Příslušné státní úřady ovšem dodnes v rozporu s realitou rezolutně tvrdí, jak jsou jejich regulace efektivní. Nikdo z vlády, a vlastně ani z opozice je přitom nevolá k pořádku.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
