Petr Holub: Energetici slaví zisky, spotřebitelé pláčou
Nezadržitelný optimismus ovládne každého, kdo si přečte tiskovou zprávu největšího tuzemského energetického koncernu jménem ČEZ o výsledcích hospodaření za minulý rok. Všechno jde jak na drátku a budoucnost bude ještě lepší.
Provozní zisk skupiny ČEZ opět překročil hranici sta miliard korun. Čistý zisk sice dosáhl „jen“ 30 miliard, tedy zhruba třetiny zisku z předminulého roku, to ovšem lze vysvětlit tím, že si stát loni od energetického gigantu vybral 40 miliard na odvodech z nadměrných tržeb a dani z neočekávaných zisků.
Čtěte také
Vedle toho ČEZ mimořádně investoval, převážně do bezemisních zdrojů. To je rovněž pozitivní informace.
Jak stojí v tiskové zprávě, „skupina ČEZ naplňuje svoji strategii Čistá Energie Zítřka“, a to znamená, že omezuje výrobu elektřiny z uhlí, při níž se produkuje oxid uhličitý a další skleníkové plyny, a místo toho „se ve výrobě elektřiny zaměřujeme na obnovitelné zdroje a jadernou energii; v teplárenství na biomasu a zemní plyn, které budou v transformaci energetiky sloužit jako přechodné palivo“.
Nepříznivá statistika o emisích
Zní to zkrátka dobře a člověk může jen pokrčit rameny nad stížnostmi tzv. malých akcionářů, kteří by místo investic a přímých odvodů státu zisk raději rozpustili v dividendách. To však neznamená, že ze zisku z loňského roku nedostanou osm či devět miliard.
Čtěte také
Pokud se však člověk zamyslí, tak ho jedna věc přece zarazí. ČEZ je úspěšný a to se týká i dalších energických firem s menším podílem na trhu, ať se jmenují EPH, Sev.en, Innogy nebo E.ON. ČEZ, a doufejme že i další energetické firmy, také investují do bezemisních zdrojů, s jejichž pomocí lze překonat rizika klimatické změny.
Spotřebitele však musí v této souvislosti frustrovat údaje Eurostatu o inflaci v energetickém sektoru, tedy u dodávek elektřiny, plynu, tepla a pohonných hmot. Od předkrizového roku 2019 vzrostly ceny v celé Evropě o 40 procent, ovšem v Česku o 75 procent. To je nejhorší bilance po Estonsku. Jako kdyby dodavatelé energií nebyli tak schopnými podnikateli, ale pouze uměli šikovně zvyšovat tarify.
Stejně nepříznivá je statistika o vypouštěných emisích. V posledních pěti letech se jejich objem vzhledem k vyrobené elektřině a teplu nesnížil, přitom se Česko v tomto neslavném závodě loni dostalo na čtvrté místo v Evropě po Polsku, Kypru a Severní Makedonii. Před krizí bylo sedmé.
ČEZ je aspoň polostátní firma a část jeho zisků pomůže veřejným rozpočtům. Stejně jako v případě ostatních podnikatelů v regulovaném sektoru energetiky ovšem i pro něj platí, že by měly jeho hospodaření prozkoumat regulační úřady. Přinejmenším spotřebitelé čekají odpověď na otázku, jestli lze zisky energetiků označit za přiměřené nebo jestli jejich náhle navýšené ceny neškodí zbytku ekonomiky.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
