Pekárna je největší volně přístupnou jeskyní v Moravském krasu. Vstup do ní připomíná pec na chleba
Při toulkách Moravským krasem byste neměli vynechat prohlídku jeskyně Pekárny. Je největší volně přístupnou jeskyní v této oblasti. Svým tvarem připomíná pec na chleba. Díky mnoha nálezům patří k atraktivním archeologickým lokalitám. A i když denní světlo proniká téměř až na konec jeskyně, je dobré se při její návštěvě vybavit svítilnou.
Jeskyně Pekárna i její okolí je chráněno jako národní přírodní památka. Tvoří ji jediná 64 metrů dlouhá chodba s až 6 metrů vysokým a 23 metrů širokým vstupním portálem, který připomíná pec na chleba. Strop jeskyně se postupně snižuje a zužuje a končí závalem. Jedná se patrně o paleovývěrovou jeskyni vod. Pokusy speleologů o průnik závalem skončily neúspěchem.
Jeskyni zkoumala celá řada archeologů, počínaje Janem Kniesem roku 1880 přes Karla Absolona ve 30. letech 20. století až po Jiřího Svobodu v letech 80. Výzkumy potvrdily osídlení jeskyně lidmi od paleolitu přes neolit a dobu bronzovou až po dobu halštatskou. Nalezeny tu byly rytiny na koňských žebrech a další předměty, které jsou uloženy v brněnském Anthroposu a v Archeologickém ústavu v Brně.
Jeskyně Pekárna je volně přístupná po celý rok. Nachází se v chráněné krajinné oblasti, kde platí nejen zákaz rozdělávání ohňů, ale také pohybu mimo značené stezky nebo odhazování odpadků. Přestože denní světlo proniká téměř celou jeskyní, je dobré se vybavit svítilnou. Prohlídka jeskyně je atraktivním zpestřením výletů pro malé i velké.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
