Oltáře v chebské GAVU by mohly vystavovat i v New Yorku, říká kurátor David Voda

„Výstava se věnuje pozapomenutému fenoménu, který je spojen s různými ezoterickými proudy. Ty nacházíme v Praze v desátých až čtyřicátých letech 20. století. Výstava ukazuje tento umělecký proud ve velmi širokém spektru technik, od klasických, jako jsou obrazy, grafiky, kresby až po architekturu, uměleckou výšivku, užitý design, šperky a antropozofickou hudbu," uvedl kurátor David Voda.

Co nejzajímavějšího expozice nabízí? „Naprosto unikátní díla jsou oltáře Hilde Pollak - Karlin, manželky malíře Richarda Pollaka Karlina, která se v roce 1919 usadila v Praze a věnovala se umělecké výšivce ve velmi náročném provedení. Pravé hedvábí vyšívala do velmi opulentních zlatých oltářů, které připravil její manžel. Ta díla jsou zapůjčená z významné sbírky ze švýcarského Dornachu u Basileje z Rudolf Steiner Archivu," upozornil Voda.

„Jsou to díla, která jsou velmi vzácně k vidění. Za posledních 70 let snad jsou podruhé nebo potřetí na výstavě. Opravdu si dovolím tvrdit, že to je highlight světového významu, že tyto práce by mohly viset kdekoliv na světě, třeba v Metropolitním muzeu v New Yorku a v současném velkém revivalu si myslím, že zaujmou i širokou uměleckou veřejnost i laiky," podotkl kurátor.

Jak David Voda připomněl, mezi další tvůrce pražské školy patří grafička a malířka Otty Schneider, grafik Joseph Prinke, šperkař Josef Přikryl, sochaři a designéři Bogdan Cerovac a Bohumil Josef Jerie. Specifiky antroposofické Prahy je nečekaně vysoký výskyt umělecky a společensky činných žen nebo hudebních skladatelů, tvořících antroposofické kompozice (Alois Hába, Viktor Ullmann, Alexandr Vaulin, Blažena Rylek Staňková, Karel Reiner).

Výstava potrvá do konce března. K ní se uskuteční dvě komentované prohlídky s kurátorem, každá s jiným zaměřením, 4. a 11. února od 17 hodin.