Ohlédnutí za marktredwitzkým setkáním novinářů z Euregia Egrensis

23. leden 2003

Přibližně pět měsíců nás dělí od referenda, ve kterém řekneme ANO či NE našemu přistoupení k Evropské unii, která se za rok a čtvrt zásadním způsobem rozšíří. S účastí České republiky v evropském integračním procesu se přitom naprosto vážně počítá, a také proto existují česko-německé projekty sloužící vzájemnému poznávání. Stranou nezůstávají ani novináři na obou stranách společné hranice, jak dokládá následující ohlednutí Lubomíra Stejskala.

Je to zjištění možná překvapivé, ale bohužel pravdivé. Čeští a němečtí novináři nedisponují téměř žádnými kontakty. Představitelé euroregionu Egrensis a aktivisté česko-německého informačního střediska IDOR dospěli k názoru, že tento stav je nutné změnit a na třetí lednový pátek pozvali do Kompetenčního centra Východ-Západ v bavorském Marktredwitzu šéfredaktory a pracovníky médií z obou stran společné hranice. A protože primárním posláním střediska IDOR je připravit širokou veřejnost na budoucí život v rozšířené EU, nabídli pořadatelé svým hostům víc než jen možnost navázání přeshraničních kontaktů.

Tím dobrým počinem navíc byl ucelený pohled na to, jak o EU a jejím rozšíření smýšlí veřejnost u nás a ve Spolkové republice. Takové srovnání je vždy užitečné jak pro svoji informační hodnotu, tak kvůli zvláštnímu pocitu sounáležitosti. Může to znít banálně, ale skutečnost je taková, že nejsme jediní, kdo má se vstupem do unie problém. Obavy, dokonce strach a mnohé otazníky mají také prostí Němci, třebaže jejich důvody a motivace se od těch našich poněkud liší. Máme-li si ale jako sousedé lépe porozumět, musíme jeden o druhém co nejvíc vědět a hlavně - musíme znát pravdu.

Ta říká nejen to, že Češi mají spolu s Estonci ze všech kandidátských zemí o vstup nejmenší zájem, ale také, že ani Němci se pro EU, potažmo pro její rozšíření příliš nenadchli. Rovněž tak obavy z negativních hospodářských dopadů nemají pouze obyvatelé českých zemí, ale také naši západní sousedé. Na pozadí těchto údajů lze říci, že setkání v marktredwitzkém Kompetenčním centru Ost-West bylo eurorealistické v nejlepším smyslu tohoto slova. Záměrem nebylo unii a Brusel kritizovat, ale ani vykreslovat evropskou integraci v barvách potěmkinovské fata morgány.

Telefonující muž

Snad nejlépe to vystihl Jan Herzman z agentury TNS Factum: Rozumné je nevytvářet přílišná očekávání, abychom si jimi nezpůsobili o to větší zklamání. Čili: do EU ano, ale bez růžových brýlí a s nohama pevně na zemi. Jana Herzmana si na závěr dovolím citovat ještě jednou. Když odpovídal na otázku jednoho německého novináře, jaká je vlastně naše mentalita, řekl: "Češi vynikají v umění řešit problémy, které by v žádné jiné zemi vůbec nemohly nastat." Já dodám, že to platí s jednou výjimkou. Tím problémem nesmí být většinové NE v červnovém referendu o vstupu naší republiky do EU.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.