Odjela jsem do Palestiny a zapomněla to říct rodičům, vzpomíná herečka Martina Babišová

5. leden 2022

Martina Babišová byla od dětství hodně aktivní, chtěla mít punkovou feministickou kapelu nebo se stát válečnou zpravodajkou. Nakonec se ale rozhodla pro herectví.

Martina Babišová si v poslední době zahrála třeba ve filmu Rudolfa Havlíka Minuta věčnosti. Společně s Jiřím Langmajerem, který ztvárnil jejího otce, a malým filmovým štábem strávila herečka měsíc na Islandu. „Lidsky jsme si sedli, jinak si ani neumím představit, jak bychom mohli společně trávit celé dny, večer si společně vařit večeři a neustále hledat něčí ponožky a rukavice,“ vzpomínala. Island je podle Babišové natolik podmanivý, že samotná příroda hercům hodně pomáhala. Kromě dobrodružného příběhu film slibuje také psychologický pohled na vztah otce a dcery. Natáčení s Jiřím Langmajerem prý Martinu hodně překvapilo. „Na to, jak slavný a úspěšný herec to je, je velmi příjemný a na filmu mu nesmírně záleželo."

Čeští diváci mohou Martinu Babišovou znát třeba z filmu Shoky & Morthy: Poslední velká akce, nebo ze seriálů Specialisté a Život je hra. Za herecký výkon v hlavní roli hororového filmu Visitor získala Cenu na filmovém festivalu Toronto Film Channel Festival v Kanadě. Hrála ale také v řadě zahraničních snímků, třeba ve francouzské produkci, a to díky své znalosti francouzštiny, kterou jí tak trochu vnutila babička. „Nutila mě třeba udělat gramatické cvičení, abych si směla vzít sladkosti,“ vzpomíná.

V Irsku je mezi herci velká konkurence

V roce 2018 dostudovala Martina hereckou akademii Bow Street Academy of Screen Acting v Dublinu, zaměřenou na filmové herectví. Školu založil na základě svých zkušeností Gerry Grennell, ten byl acting coachem známých filmových herců, třeba Natalie Portman nebo Johnnyho Deppa. V Irsku hrála Martina v několika filmech, seriálech a divadle. „Pomáhalo mi to zaplatit školu,“ řekla skromně. Kromě herectví absolvovala také kurz v neozbrojeném kaskadérství. „Protože tam je velká konkurence, tak existují ještě různé kurzy, které pak zvyšují jejich pozici herců na trhu práce. Natáčí se tam hodně historických filmů, takže je třeba dobré umět jezdit na koni nebo šermovat,“ líčí herečka.

Do Irska Martinu přivedl její tehdejší přítel. „Hodně jsme cestovali, ale pak jsme se chtěli někde usadit, tak jsme zvolili Irsko,“ vysvětluje. Právě přítel ji přivedl na myšlenku věnovat se herectví naplno. „Řekl mi, že je sice hezké, že se věnuju tolika činnostem, že se za chvilku naučím písničku na kytaru, ale že si mám vybrat jednu věc a tu dělat pořádně. Asi už mi to před tím říkali rodiče, ale já jsem neposlouchala."

Neposedná holka

Rodiče si asi s Martinou docela užili. Jako dítě a teenager chtěla být u všeho, věnovala se třeba freestyle snowboardingu, ale také hudbě, později ji nadchlo cestování. „To jsem třeba zapomněla rodičům říct, že jsem odjela do Palestiny, nebo že mě zavřeli do chorvatského vězení. Na to, že neposlouchám, si už ale zvykli."

Kromě herectví stačila jedenatřicetiletá Babišová vystudovat i žurnalistiku a grafiku. A mimo různých akcentů angličtiny umí také trochu finsky. I když je za všechny své zkušenosti ve světě ráda, teď je spokojená v Praze. „Užívám si, že jsem doma, i když občas jedu do Irska něco natočit,“ vysvětluje. „Hodně věcí jsem vyzkoušela, udělala jsem hodně chyb a špatných rozhodnutí, nic bych ale nezměnila, věřím, že se člověk snaží v danou chvíli dělat vždycky to nejlepší,“ uzavírá Martina Babišová.

autoři: Veronika Albrechtová , Michaela Svobodová

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.