Oblíbené václavky můžeme sbírat až měsíc po svátku Václavů

12. říjen 2018

V Česku se vyskytuje 5 až 6 druhů václavek, alespoň podle nejnovějších atlasů hub. Podle mykologa Zdeňka Hájka, předsedy Mykologického klubu Plzeň, jich zřejmě bude víc: „Samozřejmě poznatky se dále rozšiřují a mykologové popisují další druhy. Ale tím se obyčejný houbař nemusí zatěžovat.“

Kdy a kde václavky hledat

Václavky většinou mají šupinatý klobouk a rostou trsnatě. Jednotlivé druhy se liší barvou klobouku. Najít je můžeme někdy už před svátkem Václava, nejvíce ve dnech těsně po něm, ale není výjimkou, že na václavky houbař narazí ještě i v závěru října. Bývají na bázích živých i mrtvých jehličnatých i listnatých stromů anebo na pařezech. Ze smrkových lesů si nejčastěji přineseme václavku smrkovou, která má hnědý klobouk. Z lesů listnatých václavku obecnou se žlutým kloboukem.

Václavka smrková

Na Plzeňsku nejvíc roste václavka smrková. „Ta má tmavě hnědé šupiny na hnědavém základu klobouku i šupinatý třeň, dále tlustý vatovitý prsten se dvěma okraji. Dole je třeň kyjovitě rozšířený, hlíznatý,“ popisuje václavku smrkovou Zdeněk Hájek.

Armillaria solidipes (václavka smrková)

Nutnost václavky povařit

Při konzumaci je třeba mít na paměti, že václavky jsou za syrova mírně jedovaté. „Je důležité je nejméně 20 minut povařit,“ zdůrazňuje plzeňský mykolog. K jídlu je vůbec nedoporučuje osobám se slabším žaludkem a potížemi se zažíváním. Ostatní mohou povařené václavky přidat do smaženice. Anebo si je naložit do sladkokyselého octového nálevu, v něm je má Zdeněk Hájek nejraději: „Tam je václavka taková pěkně křupavá a opravdu má dobrou chuť.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.