O referendu kvůli plánované výstavbě na Božím Daru - Ryžovně rozhodne soud

Čtěte také

Ryžovna chce větší ochranu v CHKO, Boží Dar žádá o odložení vyhlášení

Zákon o referendu říká, že pokud se shromáždí dost podpisů pod petici za jeho vyhlášení, zastupitelstvo obce nebo města schválí vyhlášení referenda. Jenže na Božím Daru se čtyři ze sedmi zastupitelů při hlasování zdrželi. Návrh tak přijat nebyl. Podle opozice je ale takový postup v rozporu se zákonem. „Zastupitel může mít nějaký názor, ale když mu zákon něco ukládá, tak by to měl respektovat,“ řekla opoziční zastupitelka Martina Poštová (SNK Boží Dar 2022). Starosta Jan Horník (Náš Boží Dar) argumentuje tím, že podle zákona o obcích nemůže nikdo nutit zastupitele, aby nějak hlasoval.

Město plánuje v osadě Ryžovna, bývalé krušnohorské obci, která patří pod Boží Dar, výstavbu desítek rodinných domů. Proti tomu jsou iniciátoři referenda, kteří požadují, aby zastupitelstvo Božího Daru činilo veškeré kroky k tomu, aby územní plán města Boží Dar v celém katastrálním území Ryžovna neumožňoval, s výjimkou staveb veřejné dopravní infrastruktury, výstavbu žádných jiných nových staveb, a to včetně staveb, které by byly zřizovány na základech původních, dnes již zaniklých, staveb. Zní tak navržená otázka referenda.

Obavy z dopadů referenda na další stavby

Podle Horníka by takto položená otázka mohla zasáhnout do práv řady subjektů. „Mluví se o katastrálním území. To je ale daleko větší než samotná Ryžovna, zahrnuje třeba Zlatý kopec, Český Mlýn, ale i část vodního díla Myslivna. Pokud by referendum s touto otázkou lidé schválili, znamenalo by to, že v celém katastru nebude možné povolit vůbec žádnou stavbu. Nejde jen o domy, ale i infrastrukturu, ekologické stavby na zadržování vody, lesnické stavby, vždyť i takový posed je dnes už stavbou. A také jde o území státní hranice, kde musí Česká republika plnit i své mezinárodní závazky,“ popsal Horník. S těmito argumenty město Boží Dar odeslalo vyjádření na krajský soud.

Kritika vedení města ze strany opozice

Opozice ale poukazuje na to, že současné vedení města dělá všechny kroky, aby prosadilo výstavbu až 80 domů na Ryžovně. A to i při jednáních o vzniku chráněné krajinné oblasti Krušné hory. „Osada Ryžovna je nyní zařazena do IV. ochranné zóny (s nejnižším stupněm ochrany), byť v původní verzi, kterou jsme měli k dispozici, byla v II. zóně,“ uvedla Poštová. Podle opozice vedení města také zastupitele neinformuje o tom, jaké zadání dalo Městskému úřadu Ostrov, který zpracovává územní plán Božího Daru.

Podle Horníka bude zajímavé, jak argumenty obou stran posoudí Krajský soud v Plzni. Ten může referendum vyhlásit, případně zasáhnout do otázky nebo návrh zamítnout.