O původu názvů západočeských měst I

2. duben 2004

Vlastní jména vytvářejí v jazyce svébytný systém a místní jména se mohou stát našimi průvodci nejen na cestách po naší republice, ale i na cestách historií našeho národa. Pojďme tedy společně cestovat po západních Čechách a připomenout si zdroje pojmenování některých měst. Názvy nebudou vybírány podle žádného klíče ale naprosto náhodně.

Začít můžeme Plzní. Jako Plzeň - jak jistě všichni víme - byla původně pojmenována osada v místě dnešního starého Plzence. Po jejím přenesení na vhodnější místo se pak užívaly názvy Starý a Nový Plzeň. S poklesem významu Starého Plzence pak souvisí i vznik nového názvu - od jména Plzeň byl odvozen Plzenec. Přípona - ec měla původně význam označující zdrobnělinu - asi jako u dnešního slova chlapec - malý chlap. A Plzenci už rozlišující přívlastek Starý zůstal a naopak město se začalo nazývat pouze Plzeň. Původ názvu můžeme hledat v kořeni slova plz - plzěti - staročesky mokvat, vlhnout, základem pojmenování je tedy vlhká, kluzká půda, která je v Plzni i v Plzenci na břehu řek. Mužský rod se udržoval až do poloviny sedmnáctého století, v ženském rodě je Plzeň citována poprvé v roce 1651.

Takže názor, že se Plzeň jmenuje podle plžů, asi není správný. Zajímavé je i pojmenování Bečov nad Teplou a Aš, která bývá připomínána jako nejkratší název českého města. Bečov je název odvozený od staré podoby osobního jména příponou - ov. Ov je typická přípona vyjadřující přivlastnění, přivlatňování- stejně jako v dnešním jazyce přípona ův - otec - otcův. Pomocí přípony -ov vznikají pak jména odvozená od osobního jména zakladatele, např. Beneš - Benešov, stejně Beč - Bečov - tedy Bečův hrad. Nad Teplou bylo ke jménu Bečov připojeno až na začátku 20. století na odlišení od dalších osad - Bečovů - u Mostu a Chomutova. Původ názvu Aš odvozujeme z němčiny, souvisí s německým slovem Esche - jasan, název asi vznikl přenesením názvu potoka na osadu vzniklou v jeho okolí.

Když už se pohybujeme v této části západních Čech, za poměrně neprůhledný název bychom mohli označit jméno Cheb. Cheb má podobný motiv jako jméno Loket. Česká podoba se objevuje zhruba od poloviny 14. století, je vytvořena nezávisle na německém jménu Eger a odvozuje se od základu cheb, staročesky Heb - souvisí s oheb, ohebný, ohýbati a označuje tedy osadu nebo hrad vzniklé v ohbí či ohybu řeky Ohře. Stejně Loket získal svůj název podle ohbí neboli zákrutu neboli lokte řeky Ohře, která obtéká hrad ze tří stran. Obě jména jsou motivována polohou osady.

autor: Jitka Málková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.