O nový pomník v Bečově nad Teplou se postaral regionální patriot

3. prosinec 2018

Náš příběh nás tentokrát zavede do Bečova nad Teplou. Od letošního roku mají v areálu tamního hřbitova novou pamětní desku. Její podoba se ale před časem přestala zamlouvat Jaroslavu Lukšíkovi, jehož velkou zálibou je regionální historie.

Velká část veřejnosti si donedávna myslela, že na hřbitově odpočívají padlí rudoarmějci. Podle rudé hvězdy na starém památníku. Historici, zasvěcení pamětnicí a samozřejmě i Jaroslav Lukšík vědí, že je všechno trochu jinak.

Původní, desítky let starý pomník u hromadného hrobu na hřbitově v Bečově nad Teplou

„Podle dochovaných historických pramenů tady možná nějací rudoarmějci jsou, ale ne ti, kteří tady bojovali. Jsou to spíše mrtví zajatci z pochodu a transportu smrti. Převážně jsou tu pochované židovské oběti, které jsou obětí těchto záležitostí,“ vysvětlil Lukšík.

Pan Jaroslav se o pohnuté historii staré části hřbitova dozvěděl od Jarmily Weinbergerové, která pochod smrti procházejícího Bečovem v roce 1945 přežila. I kvůli ní prý bylo nutné vytvořit nový památník, aby lépe odpovídal historickým faktům.

Podle Jaroslava Lukšíka bylo letos na podzim při odhalení památníku velké chladno, možná velmi podobné tomu, které v roce 1945 zažívali účastníci pochodu smrti. Jarmila Weinbergerová se odhalení pamětní desky zúčastnila osobně.

„Byl jsem šťastný a dojatý, protože té paní dovolil i její momentální zdravotní stav, aby se toho osobně zúčastnila. A nejvíce mi vyrazila dech, když si odmítla sednout ve svých 95 letech a i tady promluvila,“ dodal Lukšík.

Usazení pamětní desky je osobním příspěvkem pana Jaroslava k výročí vzniku Československa

U hromadného hrobu v Bečově je teď starý pomník s rudou hvězdou a nápisem Čest padlým hrdinů. A kousek vedle stojí pomník, jehož nápis říká: Věnováno památce převážně židovských obětí pochodů a transportů smrti z roku 1945. Nápis je vyvedený i v hebrejském jazyce.

„Zatím jsem vše zaplatil já, protože jsem sledoval tu ideu a nesledoval peníze, takže jsem zálohoval všechny kamenické práce ze svého, které byly perfektně odvedené. Teď se pokouším sehnat některé peníze zpátky, aby má kapsa nebyla, tak prázdná,“ řekl pan Jaroslav, který je v důchodu mimořádně aktivní. Stará se o bečovský židovský hřbitov, pomáhá neziskovým organizacím, a věnuje se regionální historii.

„Mám maturitu z dějepisu, ale pak se ze mě stal technik, a proto si teď hojím komplex toho nerealizovaného historika v podobě laického badatele. Snažím se dávat věci na míru a neohýbat historii,“ zakončil Jaroslav Lukšík.

autoři: Zdeněk Trnka , nkr | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary
Spustit audio